První zub

Pro rodiče je narození miminka samozřejmě velkolepou událostí. S jeho růstem je pak takových událostí a radostí čeká hned několik. První úsměv, první krůčky, první slovo, kdy se maminka těší, až uslyší své oslovení v té nejsladší formě, když v tom okamžiku často přichází hořkosladké slůvko „tata”, které je pro dítko výrazně jednodušší na vyslovení. Když to ale vezmeme popořadě, tak bohužel nepříjemnou a otravnou, ale zato dosti významnou událostí v životě každého miminka je první zub! Jak zmírnit bolest dásní při prořezávání zoubků a jak o první chrup následně pečovat?

Je to zub!

Že spolu s miminkem najednou přichází také „jedna velká neznámá”, kdy je pro rodiče vše nové a kolikrát jsou na pochybách, proč vůbec pláče, všichni moc dobře víme. Má snad znovu hlad? Má plnou plínku? Trápí ho prdíky? Otázky, které si položil nejeden rodič a zdaleka ne jen jednou. Kolem šesti měsíců má ale miminko na nějakou tu nevrlost plné právo. Zdá se být rozmrzelé, více plačtivé, trochu více slintá a může mít i teploty. Moudrá maminka už pak tuší, nakoukne do dětských úst, když vtom (pokud už je ten správný čas) zahlédne lesknoucí se bílou věc. Je to tu, první zub! Důležitá chvíle nejen pro dítko, ale často také dojemný okamžik pro rodiče, kteří si najednou uvědomí, jak jim to malinké miminko rychle roste před očima.

Jak utišit bolest, aneb kousací hračky, chlad a kartáček

V momentě, kdy zjistíte, že se mimču klubou první zoubky, mu nejvíce pomůžete svou trpělivostí a laskavým přístupem. Říká se to lehko, ale pro oba z vás platí, že tento stav prostě musíte tzv. přežít. Dítko samo neví, co ho trápí a proč ho ta pusinka bolí, proto z vás potřebuje cítit klid, pohodu a vědomí, že se nic neděje. Proto ho často houpejte, zpívejte mu, usmívejte se na něj, snažte se ho zabavit.

Miminka v období „zoubků” ráda koušou, jelikož jim kousací manévr poskytuje protitlak k zoubkům, které se snaží prodrat na povrch. Tímto dotykem pak dochází ke zmírnění bolesti. Je tedy důležité vybrat správnou pomůcku na kousání, která dítěti může v nepříjemné bolesti pomoct. Nejraději zvolte hrbolaté gumové kousací hračky, jako je například gumové chrastítko. Odborníci doporučují takové hračky uchovat v ledničce, jelikož chlad skvěle znecitlivuje dásně a žvýkání hračky tak bude v boji proti bolesti o něco efektivnější.

Jednoduchou a bezplatnou parádu pak hravě svede také čistý prst, který miminka v tomto období často „žužlají”. Většině dětem od bolesti pomáhá právě jemné masírování dásní prstem, které obstará jeden z rodičů, ač to může být miminkům zpočátku nepříjemné. Dále můžete zvolit ozkoušenou metodu v podobě měkkého a mokrého kartáčku. Ta možná také nebude dítku zrovna dvakrát příjemná, protože nejprve ucítí bolest a tlak v dásních, ale pokud vytrvá, postupně mu kartáček přinese pocit vytoužené úlevy.

Mýtus, který dokáže zavařit

Možná jste mezi rodiči nebo ve společnosti za život zaslechli názor, který bohužel nepatří mezi ty šťastné. A sice, že první mléčné zoubky se u miminka nemusí čistit a dopřávat jim důkladnou péči, protože “přeci časem stejně vypadnou”. Zapamatujte si, že tento mýtus je naprostý nesmysl a dokáže způsobit řadu nepříjemností, které se s dítkem potáhnou klidně až do jeho dospělosti.

Stav mléčného chrupu je totiž naprosto zásadní pro vývoj stálých zubů, a i když jsou mléčné zuby jen dočasné, mají pro dítě velký, až zásadní význam. Nedá se vůbec říci, že druhé zuby jsou důležitější než ty první. Naopak! První zoubky od začátku čekají na ty druhé a tzv. jim „drží místo”. Navíc jsou klíčové pro správný vývoj čelistí. Pokud tedy dítko o mléčný chrup předčasně přijde, růst druhých zubů pak často doprovází všelijaké komplikace, v podobě zakřivení nebo časté mezery mezi zuby. Mnohé případy si časem vyžádají odbornou ruku a chirurgický zákrok.

Ach, ty cukry

Plačící miminko samozřejmě představuje pro řadu rodičů dlouhodobý stres, a tak je pochopitelné, že se budou všemožně snažit ho uklidnit. Většinou pak sahají po dudlíku. A tam většinou nastává problém. Miminko totiž může dudlík odmítat, a v tu chvíli mnozí rodiče zavzpomínají na staré „dobré” babské rady. „Trošku mu ten dudan namočím do medu anebo rovnou cukru, vždyť co se může stát?” Ačkoliv si myslíte, že dítěti v tu dobu dopřejete, protože se uklidní a přestane plakat, ve skutečnosti mu spíše dlouhodobě ublížíte. Cukry přijímané ve stravě jsou přeměňovány bakteriemi, které jsou obsaženy v zubním plaku, na kyseliny, které dokážou narušovat povrch zubu. Medový kaz je druh kazu mléčného chrupu, který nejčastěji postihuje horní přední zuby, potom stoličky a nejméně dolní řezáky (tam se uplatňuje vliv sliny a jazyka, které tyto zuby očišťují). Pokud nejsou zuby dítětě pečlivě čištěny, dochází k hromadění zubního plaku, začnou se na nich tvořit křídově bílé léze, v horizontu měsíců se mění v hnědé léze, které jsou měkké a šíří se obvodu celého krčku a vést až k odlomení celého zubu! Tím můžete dítěti zavařit na několik let dopředu.

Na dudlík by neměl přijít ani med, a to konkrétně ten včelí. Ten byste měli správně dítěti odepřít až do tří let, a to nejen kvůli případnému kazu na zubech, ale především kvůli riziku účinku botulotoxinu (jed). A v žádném případě se neřiďte další babskou radou, když dítě nemůže usnout. „Namoč mu ten dudlík trochu do rumu! Prcek bude spokojenej a bude spát jak beránek.” Alkohol u batolat prosím opravdu vynechte.

Péče o mléčný chrup

V dočasném chrupu se může vyjímečně vyskytovat vzácná forma parodontitidy (onemocnění závěsného aparátu zubu), nazývaná prepubertální parodontitis, která může postihovat buď jednotlivé nebo častěji všechny dočasné zuby. Dáseň je silně zarudlá, dochází také k destrukci alveolární kosti. Postupně může docházet ke ztrátě dočasných zubů. Podkladem pro vznik je nejčastěji defekt v imunitě.

• 1. rok

S čištěním chrupu byste měli začít, jakmile se dítku v ústech zaleskne první zub. Zoubek čistíme od samého začátku 2x denně- ráno a večer. K čištění používáme nejlépe jednosvazkový kartáček (má malou hlavičku a velké množství měkkých vláken), v ústech malého dítěte se s ním manipuluje nejlépe. Používat můžeme také dětský zubní kartáček s co nejmenší hlavičkou. Zoubky čistíme bez pasty, podstatné je to, že mechanicky rozrušíme zubní plak na povrchu zoubku štětinkami kartáčku.

• Od jednoho roku do tří let

Dětem, které oslavily svůj první rok života, prakticky začíná stejný hygienický režim, jako dospělým. Zoubky jim čistěte 2× denně - po snídani a večer před spaním, za pomoci klasického kartáčku s malou hlavou a měkkými štětinkami. Na zoubky nijak netlačte a používejte jemný krouživý pohyb. Nezapomínejte čistit zub ze všech stran. Pokud jsou dva sousední zuby v kontaktu, je potřeba čistit vždy i mezizubní prostor- mezizubním kartáčkem nebo zubní nití. Dbejte také na častou výměnu nového zubního kartáčku, nejlépe po dvou až třech měsících, také po prodělané nemoci.

Čím dříve, tím lépe

Od samého začátku je nutné dítko povzbuzovat a vést k tomu, aby si zkoušelo zoubky čistit samo a chápalo smysl, jak je tento hygienický návyk důležitý. Protože pokud si čištění zubů úplně neoblíbí, máte pak záruku nejen několika probrečených začátků dne a večerů, ale čištění zubů pak bude pro celou vaši rodinu (a možná okolní sousedy) představovat spíše krocení dravé zvěře. Ne vždy holt dítko pochopí, že je taková věc prospěšná k jeho mladému životu. Občas je to tedy boj, ale chce to vytrvat! Při čištění proto své dítě hodně chvalte, snažte se ho podpořit a vyvolat v něm nadšení. Můžete zkusit hned několik hravých forem a triků. Přijďte například s taktikou, že se každý zoubek nějak jmenuje a je to jeho věrný kamarád, kterému přece nechce ublížit. Klidně si společně vymyslete básničku, kterou si budete před čištěním říkat. „Zoubku, jsi můj kamarád, vyčistím tě, neměj strach.” A tak dále. A protože se děti rády opičí a spoustu věcí od vás okoukají, jděte mu tedy příkladem. Když uvidí, že si také několikrát denně čistíte zuby, přiměje ho to opakovat po vás. Popřípadě v to můžete aspoň doufat.

Zoubky dítěti dočišťujeme přibližně do 10-12 let, jelikož jemná motorika a šikovnost se rozvíjí postupně. Je potřeba kontrolovat také pravidelnost čištění.

autor: Radka Štěpánková

Pod lupou MDDr. Blanky Tomečkové:

Jak dlouho můžou miminko zlobit bolavé dásně předtím, než se objeví zub?

To je velmi individuální. Na blížící se prořezávání zoubků většinou upozorní vzhled dásní, které mohou být prosáklé, někdy i citlivé až bolestivé na dotek. Dítě může být nevrlé a může také více slintat. U některých dětí prořezávání zubů provází také zvýšená teplota. Některé děti ale zvládají prořezávání zoubků bez větších obtíží.

Co by měly maminky vědět o prvních zoubcích?

Dočasné zuby jsou velmi důležité. Prořezávají se postupně přibližně od 6 měsíců věku dítěte. Kompletní dočasný chrup obsahuje 20 zubů. Dočasné zoubky je důležité udržet v ústech do fyziologické výměny za zuby stálé. O dočasné zuby je nutno pečovat stejně pečlivě jako o zuby stálé. Zvláště důležité je používat jak klasický zubní kartáček, tak také mezizubní kartáček či zubní nit. Mezizubní prostor je místo, kde zubní kaz vzniká vůbec nejčastěji. Pokud tento prostor vynecháváme, zůstává velká část zubu nevyčištěná. Dočasné neboli mléčné zuby drží místo pro zuby stálé. Podílí se také na formování správného skusu. Pro děti jsou zuby důležité jak z hlediska funkčního, tak z důvodu estetického a sociálního- zařazení do kolektivu. Podstatné jsou také pro rozvoj mluvení a správnou výslovnost.

Kdy bychom měli s dítětem poprvé navštívit zubního lékaře?

První návštěva u zubního lékaře by měla proběhnout s prvním prořezaným zoubkem v ústech dítěte. Tato návštěva je důležitá zejména pro rodiče, aby dostali potřebné informace k péči o dětské zoubky včas. Budou informování, že je potřeba přicházet na preventivní prohlídku pravidelně 2x ročně. Dítě si bude postupně zvykat na prostředí zubní ordinace, také na lékaře a sestřičku. Naučí se při preventivních kontrolách spolupracovat a budou se provádět pouze preventivní výkony, jako například depurace zoubků. Cílem je vyhnout se tomu, aby rodiče přišli s dítětem na první návštěvu s akutním problémem. Pak je totiž nutné provést zákrok, který je spojen se subjektivně nepříjemným pocitem (umocněným neznámým prostředím). To dokáže dítě traumatizovat natolik, že se z něj do budoucna může stát nespolupracující pacient.