Den „D”, na který se celý školní rok těší snad každé dítě - letní PRÁZDNINY! Pro ratolesti radost, pro rodiče možná starost. 😊 A to nejen, co se týče faktu, že maminka najednou musí na oběd nakrmit více hladových krků, které předtím uspokojily pokrmy ve školní jídelně. Více volna s sebou totiž nese také více možností, jak si přivést nějaké nepříjemné zranění. A zrovna těch je bohužel přes hlavní prázdniny požehnaně.
Jestli něco hovoří jasně a neprůstřelně, pak jsou to statistiky. Ty minulý rok potvrdily, že počet úrazů a zraněných dětí rok od roku rapidně narůstá a procenta se blíží až ke čtyřicítce. Jak vypadaly první dva týdny v minulých letních prázdninách ve Fakultní nemocnici Motol? Záchranáři přivezli na urgentní příjem celkem 91 zraněných dětí. Většinou se jedná o úrazy hlavy, poranění končetin a zlomeniny. Důvodem většinou bývají sportovní aktivity.
„Je třeba myslet na to, že kdejaký úraz se odehraje v řádu vteřin, zatímco následky mohou být trvalé, až doživotní. O tomhle by si měl s dítětem promluvit každý rodič, ač to dítě může brát v tu chvíli jako zbytečné poučování,” říká pediatr MUDr. Radovan Sedláček. Dále uvádí, že právě letní období nahrává většímu riziku se někde zranit. „Ať už je to u babičky na prázdninách, kde například na zahradě hrozí pád dítěte ze stromu, nebo třeba na koupališti, kde hrozí nešťastný dopad při můstkovém skoku do vody. Následky nekoordinovaného pádu do mělké vody mohou být až fatální. Rodiče by tedy měli dát dětem nejen menší přednášku o tom, kde se jak chovat, co jim může hrozit, ale mít také povědomí o tom, kde dítě vůbec volný čas tráví,” doplňuje Radovan Sedláček.
Nejvíce úrazů v teplém období každoročně zaznamenávají hlavně hřiště a parky pro skateboardy nebo koloběžky. Přitom až polovině dětských účastníků kolikrát chybí zásadní ochrana hlavy, kolen či loktů. Alespoň přilba by měla být v těchto sportech zkrátka naprosto automatická. Nemluvě o tom, pokud se vydáváte s dětmi někam za cyklistikou, popřípadě pouštíte samotné dítko na kolo či elektrokoloběžku. I jízda na kole má samozřejmě svůj řád a podmínky. Neuškodí si tedy s dětmi podobné situace projít, pokud ratolest vypravujete někam na prázdniny.
Velké množství úrazů, především zlomenin, se v posledních letech odehraje na trampolíně a jejich počet markantně roste. Co je na tom, že si dítě vesele poskakuje nahoru a dolů po nějaké „pružině”? Bohužel docela dost, shodují se traumatologové i ortopedi, kteří mnohdy trampolínu vnímají jako vstupenku na urgentní příjem.
V prvé řadě je tato oblíbená atrakce doporučována až dětem od šesti let. Mladší děti totiž nemají uzpůsobené tělo na větší tělesnou zátěž a nedokáží ještě udržet koordinaci a balanc. „Pokud pustíte své dítě třeba ve čtyřech letech na 10 minut na trampolínu, jeho organismus se pak snadno přetíží a může to skončit zlomeninou předloktí, stehenní kosti a bohužel i páteře,“ míní zkušený traumatolog. U větších dětí, které se pak nebojí i salt a různých přemetů, pak hrozí nešťastný dopad, kdy může dojít až k fatálnímu zranění páteře. Není to dávno, kdy si tímto způsobem 12tiletý chlapec zlomil páteř, jiný si zase jediným skokem na trampolíně přivodil doživotní následky - ochrnutí celé části těla. Je tedy třeba dodržovat jistá pravidla a dítěti to klást na srdce, zvláště v období puberty.
Na trampolíně by rozhodně nemělo skákat více dětí najednou. Pokud jedno dítě vyskočí a nemá zajištěnou koordinaci a stabilitu, může dopadnout na druhé dítě, které je třeba zrovna „na čtyřech” a úraz je na světě. Co je také naprosto vyloučené, je mít v době pružinových radovánek v puse žvýkačku nebo jiné laskominy, které by mohly dítěti zaskočit.
Gymnastické prvky? S respektem a trenérem! Pokud se vaše dítko opravdu nadchne pro kouzlo trampolíny, vysoké výskoky a očím lahodící přemety, které by chtěl povýšit na nějakou úroveň než si jen 5 minut zaskákat nahoru a dolů, zařiďte mu hodinu s trenérem, který bude vést nad dítětem dohled. Vnímejte situaci jako třeba lezení na stěnu či jiné sporty, při kterých je trenér jistou nezbytností.
Už odmala nám rodiče vštěpovali do hlavy jakýsi zaběhnutý vzorec: „Než přejdeš přes přechod, TŘIKRÁT se rozhlédni! Doleva, doprava a znovu doleva. Pak až přejdi.” Bohužel, jako by tato věta v poslední době jen vlála ve větru. Sami jste mohli v posledním roce zaznamenat hned několik případů, kdy dítě vběhlo přímo pod kola auta. Největším problémem bývá v této situaci fakt, že dítě mnohdy zahlédne, že auto, jedoucí z druhé strany, zpomaluje a u přechodu chce dítě pustit. Dítě tedy vyběhne do vozovky a automaticky čeká, že jedoucí auto zleva situaci vnímá stejně, a tudíž ho pustí. Ne vždy se tak ale stane a rozjetý řidič nestihne včas zareagovat.
Novinkou není ani situace, že je z jedné strany nepřehledná dopravní komunikace. Dítě u přechodu vidí, že zleva nic nejede, ale vpravo zastiňuje výhled například stojící autobus. Dítě se přesto vydá přes přechod v domnění, že „vpravo snad nic nejede”, když vtom z druhé strany zpoza autobusu vyjede řidič, který prakticky nemá šanci dítě zaregistrovat.
Než tedy svou ratolest kamkoliv pustíte, projděte si spolu všechny možné dopravní situace, které mohou nastat. Ne vždy přechod znamená bezpečný, AUTOMATICKÝ volný průchod z bodu A do bodu B a bohužel, ne vždy je řidič pozorný, tudíž se také může stát, že blikající ZELENÁ, kterou dítě správně registruje, nemusí vnímat řidič, který se například dívá do telefonu, není zcela duchem přítomen v dopravní situaci a přechod tedy projede. I tuto situaci musí dítko předvídat a pokud vidí, že se auto nebezpečně blíží, aniž by ZPOMALOVALO, přechod si zkrátka rozmyslím a raději počkám.
V ordinaci praktického lékaře se většina úrazů objeví až jako kontrola po ošetření chirurgem/traumatologem. A léto je určitě částí roku, která je na tyto prekérní situace bohatší. Odsud přichází i má rada pro rodiče, aby, pokud k nějakému úrazu dojde, neztráceli čas v čekárně pediatra a rovnou jeli na traumatologickou, respektive chirurgickou, ambulanci, kde v případě akutního úrazu nepotřebují žádanku.
K prevenci těch typických úrazu by měla směřovat výchova od nejútlejšího věku. Dítě musí být na určitá rizika upozorňováno od malička. Ve chvíli, kdy jede třeba na tábor mimo dosah rodičů, mělo by už znát základní principy na ochranu zdraví.
Samozřejmě, připomenutí je vždy na místě i dle místa pobytu. Jedná-li se o tábor v blízkosti vodních ploch, je nutné poučení o tom, že koupat se chodí vždy minimálně ve dvou a že na sebe musí dávat navzájem pozor. O skocích do neprozkoumané vody nemluvě.
Především bych rád upozornil na edukaci dětí, co se týká pojídání různých bobulovitých plodů. Otravy jsou jedním z dalších velice častých problémů, vyskytujících se v letních obdobích, kdy dozrávají (pro malé dítě velice lákavé) bobule, např. rulík zlomocný. Za smrtelnou dávku se u dětí považují 3-4 bobule, u dospělých je to 10-12. V případě pozření jakéhokoliv množství je nutné volat co nejrychleji RZP.
Rád bych Vás také odkázal na náš natočený webinář, který se týká úrazů a pádů. https://www.doktoronline.cz/cs/videa/pady-urazy
V roce 2015 promoval na Lékařské fakultě univerzity Palackého v Olomouci. Následně pracoval na dětské klinice fakultní nemocnice v Olomouci a v dětském kardiocentru fakultní nemocnice v MOTOLE. Od roku 2019 pracuje v soukromé ambulanci praktického lékaře pro děti a dorost v Krnově. Atestaci z pediatrie složil v roce 2020. Nyní je v přípravě na nadstavbovou specializační atestaci z dětské kardiologie a je odborným garantem Doktora online.
The telephone contact is not for consultation with a doctor, it is only a helpline.