Doktoronline.cz - vše o zdraví a pro zdraví.


www.doktoronline.cz

Deníčky

tak jde čas

1. května 2009
11 roků, 1 měsíc a 9 dnů

nacvičujeme usínání v postýlce ;-)

ze dne 11. listopadu 2009 | Mám 6 měsíců a 11 dnů
Dostala se k nám před týdnem metoda uspávání samotného miminka v postýlce. Ač jsi Berunko do půl roku neměla s usínáním žádný problém, tak od půl roku proště nechceš být sama při nočním usínání. Takže k tobě chodíme dle časového rozvrhu a zatím pláčeš a pláčeš... jsou večery, kdy padneš za vlast a vzápětí se po hodině vzbudíš plná elánu a ne a ne usnout, pak jsou dny kdy se ti prostě kolem osmé usnout nechce tak jako tak a zatím to vypadá jako boj "kdo z koho". Tak hurá do boje, ať jsme spokojení všichni tři. PS: V kočárku v 11h usínáš náramně :-) bez houpání. Odpolední hodinový spánek od 3hodin taky tak, jen ta noční siesta a to nemluvím o buzení každé dvě hodiny ;-)
 

naše první plavání

ze dne 18. září 2009 | Mám 4 měsíce a 18 dnů
jsi statečná kočinka :-) začaly jsme spolu chodit plavat... teta Monika s Eliškou chodí do stejného kursu ač jsou o 3 měsíce starší... i přesto, že jsme opravdu nejmladší a nejmenší, tak jsi velmi šikovná a hravě tu mezeru vyplňuješ... budeme se učit potápět - naše heslo je Beru, Beru Aqua...
 

první hlasitý smích

ze dne 27. srpna 2009 | Mám 3 měsíce a 27 dnů
A je to tady!! Jsem se dočkala :-) přebalovala jsem tě a abych ti rozehnala prdíky, tak jsem tě nosem dloubala v pupíku a ty ses začala řechtat :-) sice to vypadalo všelijak, ale pro mě to byl ten nejhezčí "řechot" na světě. Táta toho času byl v Anglii na dovolené u tety Helí a tak jsem mu to živě líčila. Než ses začala smát nahlas i před ním trvalo dlouho... ale pak jsme blbli všichni tři dohromady a táta s tebou dělal na maminku nálety a to byl řechot :-D
 

naše zvyklosti

ze dne 21. srpna 2009 | Mám 3 měsíce a 21 dnů
Berunka spinká v kočárku pod jabloní. Já konečně pociťuju letní dovolenou. A holky (mamka a Petra) šly pro kozí mléko v Fogltancům. Jsme u tety Petry v Růžové.  Sedim pod pergolou s výhledem na kopec Růžák. O tomhle kopci mi babička Divišová vyprávěla nejednu historku a pro mě je to jeden ze symbolů letních prázdnin z dob, kdy jsme jezdili k babičce Divišové na chatu do Arnoltic. Vždy, když byl vidět kopec Růžák bylo jasné, že už na chatu je to co by dup  Každopádně je tady krásně. Ta příroda je nepopsatelně živá, divoká a rozhodně nerovná  Čerstvý vzduch i přesto, že má být dnes 33stupínků. Kdyby vedle soused už od brzkého rána neřezal na pile – nemělo by to chybu!! Kozí mlíčko bylo jako oříšek. Takže kus zdravého do žaludku a něco málo pro Berunku  Berunka už je pěkný pořízek. 12. srpna jsme byly v poradně a Berunka přesáhla 5kg a měří 59cm  Už konečně vlezeme do většiny oblečků od tetiček a strejdů. Velikost 62 je naše! Vrstevníci Berušky jsou o něco málo větší, takže jsme menší miminko, ale za to houževnaté, upovídané a zvídavé. Během 3měsíce už se občas Beruška převalí z bříška na zádíčka. Pase koníčky s přehledem a zkoumá očičkama pohled z této strany. Má oblíbené chrastítko od strejdy Pandy a neustále něco loví a tahá k pusince. Nejhodnější a nejdéle bez pozornosti ostatních vydrží, když se jí podaří chrastítko, ručku nebo plenu, nasměrovat pěkně do pusinky a jazýčkem zkoumá, o co vlastně jde. Nedávno jsem jí přistihla, jak tiše cumlá nožičky kuřátka, které obvykle je nedosažitelné na hrazdě nad jejím obličejem. Podařilo se jej stáhnout dolu a už bylo v pusce. Taky je to velká frajerka  má moc ráda pohled do zrcadla a téměř vždy se začne uculovat na cokoliv, co se v odrazu objeví. Každým dnem čekám výbuch smíchů, ale zatím je to jen nádherný úsměv od ucha k uchu. Když se probudí a člověk se na ní podívá, tak se může její pusinka rozskočit. Ve vaničce už začíná být aktivnější. Ze začátku jakoby vodu neměla ráda. Naše společné začátky proplakala, ale teď už čeká, co se bude dít. Poslední dva týdny už se dokáže odvázat a kope, ale zatím jen stále s rezervami. Snad si to šetří na dobu, až bude starší. O poloviny září budeme, spolu s Eliškou, chodit do bazénu v Neratovicích, tak v té době by už mohla být z vody veselejší. Hlavičku už téměř podpírat nemusíme, jen občas se ještě sklouzne víc do zadu nebo se zakymácí, ale už ví co znamená „tak jdeme nahoru“ a nebo „hop“ to pak zasadí hlavičku pevně do krčku a ramínek a pomáhá nám nahoru  Z nočního krmení se stal zápas  Beruška po 5-7hodinách pauzy bez jídla se ve dvě hodiny ráno vrhá ze zádíček na bok, otvírá do široka pusinku a přitahuje si mě k prsu. Nejsem-li dostatečně rychlá, tak pak bojujeme obě než se správně uložíme  Náš rituál, v osm do postýlky a ve dvě ráno do postele, nám zatím zůstal a je oblíbený ze obou stran (možná i tatínek je za tenhle systém rád, protože se obejdeme bez pláče a on může celou noc v klidu spát). Od dvou ráno se Berunka většinou budí v pravidelných dvouhodinových intervalech. V lepším případě pak vstáváme mezi 7-8hodinou, v horším případě už v šest. Pak se hodí převelice změna práce našeho táty. Berunka s ním poslední týdny tráví ráno  a já můžu spát o půl hodinky déle. Většinou náš rituál zahrnuje hodinovou pauzu mezi spánkem a pak se můžeme vrátit do pelíšku a společně spíme do 9hodin  Teď ve svých 3měsících a 3týdnech spí Beruška celkem hodně i přes den. Další spánek totiž přichází hned v 10hodin v kočárku a ten bývá nejdelší. Odpoledne pak kolem 14hodiny a pak pěkně před koupáním půl hodinový oddych. Tak to bychom měli ;-) Většinou zabere tvrdě na půl hodiny a pak záleží na intenzitě houpání, hladu a žízni, jestli vydrží chrupkat další hodinku nebo se vzbudí a bude si snámi povídat. A že povídá tuze ráda a hodně.
 

mámin součet

ze dne 14. července 2009 | Mám 2 měsíce a 13 dnů
na zahrádce …koncem července se stěhujeme z místa, kde je vše na dosah – benzínka s výbornou zmrzkou, Albert za rohem, pediatrička za rohem dalším, abychom ušetřili nějakou tu kačku a mohli do roka začít vytvářet hnízdečko vlastní a nájem necpat do cizí kapsy nýbrž do vlastní paní Hypotéky. Jsou to naše plány – společné!! Ale jestli to vyjde a budeme ží t do pár let ve vlastním baráčku kolem Sázavy a nebo někde v Leicestru je otázkou pro hvězdy. Ony sami radí – v cizině vás čeká minimálně pracovní uspokojení! No a co na to já? Jsem v tuhle chvíli otevřená všemu. Nebojim se nových začátků na starých místech a možná mě Anglie láká víc než život v bytovce v Bohouňovicích, kam se koncem měsíce přesídlíme. Dnes se nám taťka vrátil z práce už kolem 11hodiny se slovy – jsem ve výpovědi. Celosvětová krize a s ním spojené snižování stavů zapříčinilo další propouštění lidí v jeho firmě. On sám si to plánoval již pár týdnů, takže to v podstatě nebylo žádné překvapení, jen to mohlo počkat do konce srpna. Takže máme prázdniny a já se budu modlit za to, aby přišla do jeho ruky vhodná a pro něj zajímavá pracovní nabídka dřív, než přijde do jeho mysli depka z nic nedělání. Právě teď! Vínko, svíčka, sýry… a drahá Haagen-Dazs jahodová zmrzlinka, která z důvodů prošlé lhůty vyhnala miláčka zpátky na benzínku a já se jala psát poslední kapitolu mého deníčku. Nestihnu to , benzínka je pouze 2minuty svižné chůze, ale pro úvod mi to připadalo vhodný – zkrátka začít psát přesně to co mi přijde na mysl. Naše Berunka je vzorné miminečko. Pomazlíme se v náručí, položíme jí do postýlky a ona po chvilce koukání na kolotoč, nad postýlkou, usne jako špalík a to jí vydrží celých 5hodin, než sebou začne mrskat a bude chtít mámy kozenku  15.7.2009 DODATEK  Mám narozeniny, tahle doba je zvrhlá. Jen jediná sms mi přišla s přáním k narozeninám a vše ostatní zajistí komunikační kanály jako je SKYPE, ICQ a nebo FACEBOOK.. je to síla – od papírových přáníček už se upustilo dááávno, ač je to moje oblíbená forma a teď si nakonec už ani nemůžu uchovat sms v telefonu do dalšího roku ;-) Nic méně!! My to s Pepou oslavili docela plynule, přijemně a rodinně  na zahrádce, kde jsme si sedli spolu poprvé a naposledy  jsme si dali vínečko a dobrůtky (zmrzku vyměnili za novou a lepší :-D) a hezky jsme si popovídali, nakonec si snad tak jako zaploužili a šli jsme spát  jinak letošní narozeniny neřeším – až jsem se z toho sama zarazila  ale beru to jako přestupný rok ke třicítce a to teprve bude oslava  navíc letos jsem dostala nejkrásnější dárek  , který teď spinká v kočárku a ten nikdo nemůže trumfnout... :-)
 

první úsměv

ze dne 2. června 2009 | Mám 1 měsíc a 2 dny
Ráno jsme se spolu probudily v jedné posteli. Toho času si v postýlce ještě nespala ;) První sluneční paprsky toho dne zastínil tvůj krásný první úsměv od ucha k uchu. Ještě si nevěděla proč a jak, ale už jsem z toho byla hin. Táta si to s tebou zažil o pár hodin později :-)
 

sžíváme se :-)

ze dne 21. května 2009 | Mám 20 dnů
tentokrát v Bohouňovicích  na čerstvém vzduchu, který má právě teplotu ve stínu cca 25stupínků, vedle sedle čaj pro kojící matky z levé strany a z pravé Berušku, která se snaží zabrat, ale bez drncání jí to jde jen stěží, já osobně se jí snažím trénovat, aby to zvládla i bez uspávání ) (dodatečná poznámka o 15minut později … Berunka nezabrala bez drncání a tak dvě ruce mám na psaní děníčku a svou pravou nohu mám zaklesnutou v kočárku a posiluju úspěšně stehení sval při houpání – sem, tam ) V neděli jsem navrhla, že by nás taťka mohl už ve středu přestěhovat k naší babičce Ivě do Bohouňovic. Návrh byl s potěšením (bez mého překvapení  ) přijat, včera jsem doma sbalila, co bylo potřeba a že toho bylo potřeba ještě víc než náš první cestovní víkend , za asistence spícího mimíska v kočárku na zahrádce a v pět přiletěl Pepik, naházel nás do auta a o hodinu později nás vyházel v Bohouňovicích  musela jsem se tomu smát – výborně se stará o Berunku, uspává, přebaluje (je-li to nutné), konejší jí, zpívá jí a jezdí s ní v kočárku, ale jakmile je v tom něco jako „jeho program“ tak není možnost spekulovat o jakémkoliv ústupku. „Musím být v 18hodin na tréninku“ – hotovo, vymalováno  ještě, že ta naše Berča je tak malá a spinkavá, že tohle naše „rychle, rychle“ zvládá ze svého nezkaženého a spícího světa  Jinak nám to jde skvěle… od onoho přiložení Berunky k prsu už uběhlo 21. dnů , během té doby jsem si já stihla projít poporodní depresí, která trvala 4dny. Propuklo to v momentě, kdy jsem sestoupila po schodech porodnice a zavřela za sebou dveře z venku. Přišlo to z nenadání a byla jsem z toho opravdu mimo. Přirovnávala jsem se v těch dnech ke kočce, která běhá jako pominutá v silném větru. Sama jsem si venku tak připadala a doma jsem se jen stěží dokázala soustředit na realitu. Pepik s námi měl v plánu zůstat jeden týden doma. Nakonec zůstal necelé dva týdny a opravdu jsem jeho přítomnost oceňovala, ač jsem asi právě v těch prvních dnech ani nevnímala, že tam pořádně je on i malá Berunka. Teď už mi tenhle začátek přijde na míle vzdálený. Mám pocit, že dávno vím jak se o naše koťátko starat, připadá mi, že jsme sehrané, ač je každý den jiný a vůbec se nedá časově dobře naplánovat. Jediné co je jisté je, že Berunka usíná po posledním krmení kolem půl jedenácté a spinká až od 2hodin do rána, pak už se čas rozchází každým dnem a vlastně i přesto, že je to stereotyp – plíny, kozy, prdíky a spánek, tak vlastně je každý den jiný  Dnes jsme se spolu kolem půl osmé nasnídaly a pak po vyprdění chrupkaly, v posteli naší mamky, až do poledne  což byla opravdu příjemná změna  Během těch 21. Dnů jsme se i hodně sblížili s Pepou! Připadá mi, že jsme překročili další hranici. Jsme tým! My tři  !! I když k tomu bude vždy přistupovat svým chlapským způsobem, který se já stále učím přijímat a jsem v tom lepší a lepší, tak je to prostě naše hlava rodiny !!! A doufám, že to tak vydrží třeba i do konce života !!
 

narodilo se nám miminko :-)

ze dne 8. května 2009 | Mám 7 dnů
…Berunka tiše spinká (v šest se pravděpodobně probudí a budeme kojit, tak to bude nejspíš psané na etapy ) ve svém oranžovém kočárku na naší zahrádce, kde i já jsem vytáhla v té poklidné a mírumilovné atmosféře svůj noťas a jala jsem se sepsat vše, co se událo od 26. Dubna dále… 28. dubna jsem měla návštěvu. Kamarádka s malou Aničkou navštívily mě a bříško. Šly jsme se projít do parku, kde si malá Anička střídala pár hodin všechny možné kolotoče, načež jsme se rozhodli pro oběd v mé oblíbené restauračce nedaleko našeho bydlení. Celý „výlet“ zabral 3hodiny, kdy jsem s sebou neměla telefon. Nikdy mi snad nikdo nevolá, když mám telefon u sebe a teď světe div se 14 zmeškaných hovorů a 6 sms zpráv :-o Klementíně se podařilo vzburcovat téměř celou rodinu a to jen proto, že se mi nemohla dovolat. Babička, Pepik i ona sama volali střídavě do porodnice v Neratovicích, aby se ujistili, že nejsem na porodním sále! Možná i díky téhle její nadměrné iniciativě jsme s Pepou prolomili opět zase naše egové bariéry a od té chvíle se spolu normálně bavili. Teda normálně až tak ne, protože něco způsobilo, že jsem měli, ač v devátém měsíci těhotenství, tak nevídaný apetít na sex. Takže po pár větách jsme na to vyloženě skočili a poprvé od našeho otěhotnění se pomilovali naplno, jako bychom bříško ani neměli. Asi osud??  Každopádně tahle vášeň byla smáčena krví a já musela vzít telefon a zavolat do porodnice Neratovice, abych řekla, že jsem Bára Divišová a že jsem měla pohlavní styk po kterém mi začala prudce téct krev. Úsměvné na tom je právě ten fakt, že několik lidí cca před pár hodinami shánělo Báru Divišovou na porodním sále a teď si klidně volá ona sama a ještě po sexu  … a sestra, která telefon vzala povídá: „počkejte vás tady celý den všichni nahání a vy jste ještě mezitím stihla mít pohlavní styk?!!“ … :-D Každopádně jsme se rozjeli sbaleni s taškou k porodu do nemocnice. Zatím to k porodu rozhodně nebylo a tak naše bříško několikrát za noc kontroloval monitor a ráno nám řekli, že můžeme jít domu. Ulevilo se mi asi tak, že jsem z toho za a ráno nám řekli, že můžeme jít domu. Ulevilo se mi asi tak, že jsem z toho začala mít u babičky kontrakce po dvou hodinách, když mě pak Pepik u babičky vyzvedl kolem 18hodiny, tak už kontrakce byli po půl hodině a rázem celou noc po deseti minutách. Prudší bolest v oblasti kříže a podbříška po celou noc. Den na to měl Pepik dovolenou a měli jsme v plánu v tomhle stavu vyrazit na majáles. Bolesti sílily, ale jejich frekvence ne. Tudíž jsem se domluvila s tátou , že necháme auto se zabalenou taškou do porodnice pěkně u něho v areálu, abychom to měli blízko do Stromovky i do porodnice … došli jsme mlčky až k bráně. Což znamenalo dojít v 30sekundových bolestech po deseti minutách asi tak 2-3km. Chodit, to bylo to nejlepší co se mi v tu chvíli chtělo, ale když jsme měli stát v tom davu, tak jsem řekla, že to nedám. Sám Pepik mě varoval už doma, že si nemyslí, že by bylo vhodný, abychom na Majáles šli. Já neposlouchala, děsilo mě asi, abych zůstala sama doma. Nenapadlo mě, že on by zůstal se mnou. Jak říkám vše zlé k něčemu… ze Stromovky jsme si udělali hekárnu. Probrali ještě naše teorie o jednom a druhém, samozřejmě jsme se i v tom pohádali, ale jak kontrance sílily, tak sílilo i naše nutkání se prostě udobřit a neřešit. Ještě ve Stromovce jsem volala do porodnice, oznámila jim svůj stav a byla mi doporučena horká vana, aspoň na hodinu. Vanu nemáme. Takže horká sprchá, kterou jsem na sebe lila hned co jsme přijeli. Pepik mi počítal kontrakce a ty rychle krom intenzity přidávaly také na četnosti. Když jsem vylézala z chladné, vyplýtvané vody ven, tak už jsem měla kontrakce po 4-6minutách a Pepa před sebou, pro něj důležitý, fotbal. Řekla jsem ať jede a je na telefonu, bude hrát blízko a když, tak vyrazíme. Mezitím jsem si krátila čas na Inetu, Facebooku a Skype se švagrovou a ta mi popisovala svůj porod a držela mě nad vodou. Mezi kontrakcemi jsme si vyměňovaly řádky a já při tom skákala na míči a v prudkých bolestech chodila z místnosti do místnosti a zhluboka dýchala. Pepik dorazil z fotbalu a trvalo jen několik minut než přišla další silná kontrakce a rupla voda. Tak jsme se sbalili a frčeli. Normálně do NERA to trvá 45minut. My tam byli za 30 . Cestou jsem rozeslala zprávu „praskla voda, jedeme…“ a Kačenka zburcovala holky na čarodějnicích v Březí a ony potvory stály u silnice a mávaly :-D … akorát mě míjela další kontrakce, tak jsem v křeči a s úsměvem zamávala a rozloučila se a frčeli jsme dál. Po příjezdu se nás ujala porodní asistentka, která to s námi pak dotáhla až do šťastného konce. Natočila mi bříško na monitor a já se zaťatými zuby seděla na okraji postele, Pepik přede mnou a čekali jsme tak půl hodiny, co na to naše nenarozená Beruška uvnitř říká. Neříkala nic, jen poctivě sestupovala správným směrem a určitě se hodně snažila mi pomoc, protože následovalo velmi rychlé otevření cest. Píšu rychlé, protože nám lékař nejprve předpovídal nejméně 8-12hodin než se porod rozeběhne úplně do finále. Berča už po 3hodinách chtěla ven, ale opravdu ven  Stihli jsme dát ještě vanu, ale to už jsem byla pomalu v mrákotách a jen díky klidu a pokynů na dýchání, které nás naučila porodní bába jsem měla pocit, že to musim zvládnout i bez epiduralu. Díky tomu všemu, pak taky pár čajů z maliníku asi zapříčinilo tu krásně krátkou dobu k samotnému porodu. Pak už jsme se šinuli na sál a já cítila jak malá je už opravdu na krajíčku. Prý to všechno trvalo cca 15minut a v půl druhé ráno byla Berunka na mých prsou a pyšný taťka nás fotil  První moje slova k našemu miminku byla „ježiš ta je nádherná…“ Pepik šel slavit se strejdou Ondrou a já odpočívala na pokoji. Po koupeli a necelých 3hodinách mi Berušku přinesli na pokoj a od té doby je se mnou 
 

zásnuby

ze dne | Mám -3440 dnů

Den začal nádherným probuzením :) v jedné velké posteli u rodičů Jeníka ležíme všichni tři :)... naplánovali jsme si poslední slunný den letošního babího léta strávit na Šumavě a vystoupat na Boubínkou rozhlednu. V nížině byla bílá mlha a na Boubíně krásné slunce s pohledem do mlhou utopených údolí. Jeník sehnal Berunce krosnu na záda a jela jako na velbloudu. Bavilo jí to moc :) chvíli také běžela odhodlaně po svých. Má neuvěřitelnou výdrž :) ač se jí zpátky nechtělo, tak bezpečnější rozhodně bylo rozhlednu pokořit právě sedíce v krosně na Jeníkových zádech.

Výhled ohromující. Berenika koukala kolem s nadšením. Jeník se převlékl do suchého trička, krosnu jsme mu vrátily na záda a s památnou větou "jé já si zapomněl na mazat pusu, podáš mi to prosim tě z té malé kapsy u krosny" :-) vytáhla jsem něco jako tygří mast a nic netušíce jsem se rozhodla pro namazání i té mé pusy ;) ... šok !! byl tam krásný zásnubní prstýnek :) Berenika nás pozorně sledovala ze zad Jeníka, který si právě klekal na zem a žádal mě o ruku :) ... "říká se ano nebo jo?" :-)) "tak teda joooo" :)) ... vyšlo nám to teda znamenitě... takových náhod mohla zapříčinit, že to takové překvápko v tak krásný slunný den vůbec nebude, že jsme si to cestou domu rekapitulovali za pochrupování Berušky na zádech a smáli se tomu všemu, jak to hezky dopadlo :)

Takže za rok v září už ze mě bude paní a budeme kompletní rodina :) hurááá!!Mrkající

 

 

zásnuby

ze dne | Mám -3440 dnů

Den začal nádherným probuzením :) v jedné velké posteli u rodičů Jeníka ležíme všichni tři :)... naplánovali jsme si poslední slunný den letošního babího léta strávit na Šumavě a vystoupat na Boubínkou rozhlednu. V nížině byla bílá mlha a na Boubíně krásné slunce s pohledem do mlhou utopených údolí. Jeník sehnal Berunce krosnu na záda a jela jako na velbloudu. Bavilo jí to moc :) chvíli také běžela odhodlaně po svých. Má neuvěřitelnou výdrž :) ač se jí zpátky nechtělo, tak bezpečnější rozhodně bylo rozhlednu pokořit právě sedíce v krosně na Jeníkových zádech.

Výhled ohromující. Berenika koukala kolem s nadšením. Jeník se převlékl do suchého trička, krosnu jsme mu vrátily na záda a s památnou větou "jé já si zapomněl na mazat pusu, podáš mi to prosim tě z té malé kapsy u krosny" :-) vytáhla jsem něco jako tygří mast a nic netušíce jsem se rozhodla pro namazání i té mé pusy ;) ... šok !! byl tam krásný zásnubní prstýnek :) Berenika nás pozorně sledovala ze zad Jeníka, který si právě klekal na zem a žádal mě o ruku :) ... "říká se ano nebo jo?" :-)) "tak teda joooo" :)) ... vyšlo nám to teda znamenitě... takových náhod mohla zapříčinit, že to takové překvápko v tak krásný slunný den vůbec nebude, že jsme si to cestou domu rekapitulovali za pochrupování Berušky na zádech a smáli se tomu všemu, jak to hezky dopadlo :)

Takže za rok v září už ze mě bude paní a budeme kompletní rodina :) hurááá!!Mrkající

 

Slunečnicové brikety

Přihlášení



Zapomenuté heslo

Poslední fotky

Oblíbená hračka-hřeben
Ségra čte

Poslední vzkazy

Sarbine - [Deníček Alenky ]
Anna Jana - [Deníček Alenky ]
Anna Jana - [Deníček Alenky ]
petra kouassiva - [Deníček Alenky ]
lopez - [Deníček Alenky ]
Sarbine - [Deníček Alenky ]
pomoci - [Deníček Alenky ]
maria kamakova - [Deníček Alenky ]
Sarbine - [Deníček Alenky ]
Nabídka půjček - [Deníček Alenky ]

© Doktororonline.cz | Reklama