Rýma

A je to tady zase. Minule, jak jsem psala o rýmě, tak to byl slabý odvárek toho, co mne potkalo v těchto dnech. Teče mi z nosu, nemůžu dýchat, v noci chrápu víc než taťka. Mlíčko z prsu skoro ani nemůžu sosat. Nadechnu se, sosnu si a začnu lapat po dechu. Je to pěkná fuška. Taťka projevil sadistické sklony. Alespoň to říkala mamka. Chodí na mne s hadičkama a cpe mi je do nosu. Sice se bráním jak můžu, ale mamka mne vždycky zradí a drží mne, abych se nemohla bránit. Zbabělci. Na malou holčičku si troufnou... Snad to všechno přejde stejně rychle jako posledně. Ty dárky pod stromečkem byly rozhodně lepší...

Vánoce

Dnes byl den úplně jiný než jindy. Ráno v obýváku stálo něco navíc. Bylo to veliké, nazdobené a blikalo to. Jak jsem zjistila, byl to stromeček. Nevím, jestli stromeček znáte, ale mi se móc líbil. Od rána byl okolo pěkný šrumec. Tak nějak jsem tušila vyjímečnost situace a raději jsem si hrála se svými oblíbenými hračkami (nejraději mám kousátka). K večeru jsem dostala tradiční baštu (brambor, mrkev, celer a ještě něco), pak mne posadili ke stolu, který se málem prohýbal, jak byl plný. Byla jsem pěkně nakrknutá - mě odbudou bramborem a sami si dávají do nosu. A pak se to stalo. Pod stromečkem byla najednou hromada věcí, všichni se tvářili tajuplně, tak jsem se na tu hromadu vrhla. A tušila jsem správně. Byly to dárky a skoro všechny pro mně. Jsem taky hodná holka, tak se není čemu divit. Rozbalovala jsem dárky snad půl hodiny - mám spoustu hraček, nějaké knížky, hromadu oblečků. Pro šťouraly - ano, s rozbalováním mi pomáhala mamča. Vánoce jsou fajn a doufám, že budou brzo zase. Počítám, že se tak pětkrát vyspím... Abych nezapomněla - mrkněte na PF 2005

Už zdrhám

Ještě sice nechodím, ale už se pěkně plazím. Na čtyřech stojím pořád - celkem normálka. Metr ulezu za pár okamžiků, hlavně když je na druhém konci hračka. Už zkouším i stát, ale zatím mě pořád drží. Mamča mne naučila dělat pá pá a všichni se můžou zbláznit, když to dělám. Ale když se jim to tak líbí...

Bašta

Mrkvičku už mám za sebou. Z červeného blivajzu jsem přešla na zelený. Chutná to jinak, ale když udělám své oblíbené brmbrm, rozprskne se to stejně dobře a taky je to hezky vidět, zrovna jako mrkvička. Můj jídelníček je už poměrně pestrý:

• brambor s mrkví a kukuřicí
• špenát
• rýžová kaše
• brambor, celer, mrkev
• přesnídávka

Čaji moc neholduji, kaši zapíjím nejraději mlíčkem od mámy. Však po tom pěkně rostu. Nevím proč mi říkají, že jako z vody, když piju to mlíčko....

Potápka

V plavání jsem pěkně pokročila. Už se klidně potápím a že mi to nevadí, můžete vidět na fotce. Docela mi to pod vodou sluší, co říkáte. Naši pořád uvažovali, co asi pod vodou dělám a když to viděli na obrázku, byli celkem nadšeni. Jak se hezky dívám, že mám otevřenou pusinu a tak. Abych to uvedla na pravou míru - občas si trošku loknu a pod vodou vidím kulové. Je to všechno taková legrace, co trvá jen malou chvilinku, takže mi to neva. Od příště se učím plavat, jak jsem slíbila minule. Musí to být hrozně jednoduché, když to umí všichni okolo.

Trojzubka

Jak můžete vytušit z nadpisu, třetí zub se úspěšně protlačil ven a zdá se mi, že za chvíli vedle něj přibude čtvrtý bráška. Spodní zoubky už mám velké, nahoře je to jen malý zoubek, ale nebojte se. On vyroste. I tak už dokážu pěkně kousnout. Pokud se chcete přesvědčit, klidně se stavte, ale bude vás to bolet. Zatím to ocení předevší mamka. To samozřejmě není všechno, co dokážu. Už umím stát na čtyřech. Normálně si kleknu a daří se mi i lozit. Zatím ale jen dozadu. Je to děsná sranda. Protože jsem dost zvědavá a nic mi nemůže uniknout, musím se neustále kroutit, předklánět a natahovat, abych dobře viděla. Z toho je nervózní taťka, když se mu kroutím v náručí, ale jsem v pohodě. Je na něj spoleh a určitě mě drží pevně. Baštím jen čerstvě vařenou zeleninu. Kámoška, stejně stará, už futruje přesnídávky. Mamka mi dala ochutnat, ale nevím, co na tom Terezka vidí. Zeleninka mi chutná mnohem víc. ... jo a čaj taky nepiju. Tím pro dnešek končím. Zubům zdar.

Báb rýbu

Božná jste nerozubněli nadpisu, ale bude to nejspíš tím, že báb rýbu. Přes den to celkem ujde, protože dovádíb jak se dá a dýcháb pusinkou, ale v noci, to je jiné kafe. Chroptíb jako starý tuberák, nebůžu dýchat, budíb se a křikeb pak popoháníb rodiče, ať s tíb něco konečně provedou. A oni provádějí - kapou bi něco do nosu, moc se bi to nelíbí. Podle nálady to buď strpím, nebo si na ně zařvu. Už se bi to táhne několik dní. Vynechala jsem plavání. Nevíte něgdo, co s tíb? A brotože mám 7 běsíců, neodpusím si průběžnou statistiku: Vážíb 8,8 kg, kolik běříb, to nevíb, protože jseb živá a chvilku neposedíb. Další inforbace raději až se uzdravíb. Zatíb se bějte príba...

První mrkvička

Ochutnala jsem konečně něco jiného než mlíčko. Dnes do mně mamka nacpala mrkvičku. Ze začátku jsem docela protestovala (moc mi to nejelo), ale mamča je nezmar. Nacpala do mne pořádnou dávku. Protože jsem však statečná holka , nedala jsem se jen tak a v závěru jsem zcela bez výstrahy kýchla a mamka byla stejně oranžová jako já. Měli mi dát raději mé mlíčko... Myslím, že si zvyknu (nic jiného mi asi nezbude). Nikdo okolo mne nepije mlíčko jako já, takže na těch dobrotách, co dostávám po lžičkách, asi něco bude.

Otázky a úkoly:

Bavili se ještě o nějakém brmbroru nebo tak nějak. Musím zjistit, co to je a jak to chutná. A jestli to mi to nepojede, tak jim ukážu...

Třetí zub

Tak mi za chvíli asi budou muset založit zubní kartu. Mamča už našla tlačící se třetí zub. Zatím jen zoubek a ještě není úplně venku, ale dere se nezdržitelně ven, pomalounku si prořezává cestu na svět. Jak se dalo čekat, je nahoře a doplní dva zuby dole, které od minula pěkně povyrostly. Už budu moci oficiálně kousat - nejvíce se těším na piškoty. Taťka mi snížil dno postýly o jednu dírku. Už nedosáhnu na okraj postýlky. Nevím, co ho k tomu přimělo, ale tuším, že jsem mu neměla ukazovat, jak se umím hezky přitáhnout a podívat se přes okraj postýlky, co se děje kolem. Udělala jsem to včera a večer jsem už měla pelíšek o dost hlouběji. Mé lingvistické dovednosti se podle očekávání výrazně zvýšily. Už umím pár slabik, nejraději opakuji "dej dej". Očíhla jsem to u mamky, ale někde asi dělám chybu. Mamka vžycky něco dostane, když to řeknu já, akorát se na mne přitrouble usmívají. A zkouším to omílat i minutu dokola. Budu muset na tomhle pracovat. Ham jsem už taky párkrát zvládla. Docela pěkně se plazím. Po bříšku hůře, ale zvládla jsem techniku odstrkování nožičkama v poloze na zádech. Už to dělám delší dobu, teď mě naši dávají do cestovní postýlky, kde skončím během chvilky v jednom z rožků nebo nalepená na tom bílém pletivu, které mi brání v rozletu. Alespoň na něj škrábu - jednou ho přece musím zničit a posunout se dále.

Otázky a úkoly:

Do postýlky mi dávají vždycky jen pár hraček. Musím zjistit, kam je dávají a nějak se k nim dostat. Je třeba skončit s diktaturou hraček. Už jsem velká a vyberu si sama.

Půl roku

Půl roku života mám za sebou, je čas bilance. Mé dva zoubky už porostly. Můžete je vidět i na této fotce. Další zoubky zatím nejsou na obzoru. Že mám radost ze života, to jste myslím už poznali. Kromě rozdávání úsměvů na všechny strany se už skoro umím posadit. Sice mi ještě musí někdo pomoct, už se ale přitahuji a dělám sklapovačky čím dál lépe. Přestává mne bavit to věčné ležení. Nechci být jako placka, takže kdykoliv mám příležitost, zaujmu polohu ležícího střelce a zkouším se plazit. Nejlepší je to hned po baště... Doma se stále více seznamuji s vodou. Ve vaně (samo, že už ve velké vaně) a vůbec mi nevadí, když mi pustí na šišku sprchu. Máma mi dává zatím jen mlíčko a pořád mluví o nějakém příkrmu. Jsem zvědavá, jestli to bude lepší, než mlíčko. Byla jsem už v cizině. Dvakrát v Katovicích. Celkem nic moc - v kočárku se tam jezdilo úplně stejně jako u nás doma, takže nechápu, proč mne tam vezli. A dále jen ve zkratce. Brblám čím dál více, nejraději dělám brrrrrm brrrrrm, zkouším i zpívat, nejraději se směju. Pěkně nahlas. Rostu jako z vody, spoustu oblečků jsem už vyřadila ze šatníku. Samozřejmě jsem se nejdřív poradila s mamkou. Spát chodím pořád po deváté večer, vstávám, kdy se mi chce, pořád jsem paf z našeho bytu a té spousty věcí okolo. Prostě veget. Doufám, že takhle báječný je život stále.