Doktoronline.cz - vše o zdraví a pro zdraví.


www.doktoronline.cz

Deníčky

Adélčin občasník

28. dubna 2004
15 roků, 5 měsíců a 18 dnů

Stříhali dohola, malého chlapečka...

ze dne 13. prosince 2005 | Mám 1 rok, 7 měsíců a 15 dnů
Schovávaná ve skříni
Schovávaná ve skříni
Stříhali dohola, malého chlapečka... No v mém případě, tedy spíše malou holčičku a ne dohola. Ano, je to tak. Mamča usoudila, že mám docela dlouhé vlásky. Táta si to nemyslel, ale mamča prosadila svou. Zašla se mnou ke kadeřnici a nechala zkrátit, co mi od narození na hlavě narostlo. Nafasovala jsem lízátko na hraní a slečna kadeřnice byla moc příjemná a hodná. Takže jsem ji nechala ať se snaží.
 

Dveře

ze dne 28. listopadu 2005 | Mám 1 rok a 7 měsíců
Taková jednoduchá věc – otevřít si dveře a tak dlouho jsem přemýšlela, jak na to. Ale už jsem to zvládla. Dnešním dnem přede mnou začali naši zamykat a už si nemohou být jistí. Soukromí nesoukromí, jak najdu zavřené dveře, zkusím je otevřít a nic mi v tom nezabrání. Dnes se mi povedlo otevřít ty velké dveře, kterými chodíme ven. Prostě mě to doma už nebavilo a tak jsem se chtěla projít. Bohužel jsem daleko nedošla, protože to doma hned zjistili a odnesli si mě zpátky do pokojíčku. Později jsem to zkoušela znovu a ouha – zamkli je. Musím ještě poznamenat, že už zkouším odemykat. Už se mi povedlo nacpat klíč do zámku. Vezmu si na to taťkovy klíče, nepohrdnu ani máminými. Jenže – zámek je vysoko a klíčů je spousta. Nevím, jak se v tom vyznají. Ale já na to přijdu a pak frčím. Baťůžek a kufřík už mám nachystané.
 

Poprvé v ZOO

ze dne 29. října 2005 | Mám 1 rok, 6 měsíců a 1 den
Mamí podívej - kozička
Mamí podívej - kozička
Včera jsem měla 18 měsíců, takže bylo načase, abych zase viděla kousek světa. Jela jsem na takové zvláštní místo, kde byla hromada pipí, haf haf a mňau. Někteří haf haf měli dlouhé nosy, velké uši, jiní haf haf byli celí nějací divní. Bylo mi vysvětleno, že jsem v ZOO (neví někdo, co to je?) a ta divná zvířata byla koně, sloni, opice, tygři... No, bylo na co koukat, ale stejně, z kočárku toho moc neuvidíte, takže jsem byla nakonec ráda, že se můžu pěkně proběhnout po vlastních. Zvířata nezvířata. Dneska to za moc nestálo, ale v létě bych se sem možná zase podívala.
 

Další úraz

ze dne 4. října 2005 | Mám 1 rok, 5 měsíců a 6 dnů
Silniční lišaj
Silniční lišaj
Jsem tvrdá holka a hned tak mě něco nerozháže. Takže když jsem dnes přišla k dalšímu parádnímu silničnímu lišaji, ani mi to nepřišlo. Asistovala mi babička, která mne vytáhla z kočárku. Když jsem si chtěla vytáhnout balón, trochu se mi zamotaly nožičky a podrápaný nos byl na světě. Já jsem zvyklá, ale babičce to bylo moc líto. Tak se tím netrap, babi. Fakt se nic nestalo.
 

Hubnout, nebo ne

ze dne 18. září 2005 | Mám 1 rok, 4 měsíce a 21 dnů
Velké vážení
Velké vážení
Dnes nastala hodina pravdy. Pohádky ještě tak dobře zmáknuté nemám, ale už jsem něco zaslechla o ježibabě a dětech, o noži a prstíku a o sádlíčku. Mamka není žádná ježibaba, taťka není ježidědek, ale dneska mě prostě vážili. Nevím, co tím sledují, jestli mi tím chtějí něco naznačit... No, zkrátka mám 11,7 kg. Co myslíte, je to na takovou holčičku, jako jsem já hodně? Myslíte, že bych snad měla držet dietu? A když ano, je nějaká miminí?
 

Hrad

ze dne 12. září 2005 | Mám 1 rok, 4 měsíce a 15 dnů
Den jako obvykle. Hraní, hraní hraní, jídlo, spánek, hraní, hraní. Pak jsme šly s mamkou ven. Taky normálka. Vození se, běhání. Ale když jsem se vrátila domů... Nějaký cizí pán zrovna něco kutil v mém pokojíčku. Viděla jsem jen nějaké barevné něco a tak jsem dělala jé a jó a jů (jak to umím jen já), abych dala najevo, že mě mají k tomu něčemu pustit, abych to mohla pořádně prozkoumat. Naštěstí se pán brzy vypařil a konečně mě pustili do mého pokojíčku. Hrad. A ne ledajaký. Dvě věže, mezi tím police, nahoře stříška. A ten hrad je vlastně skříň. Asi si myslíte, že jsem vypila moc mlíčka a udělalo se mi z toho špatně, ale kdepak. Fakt - místo hradního zdiva dveře a dovnitř se dají dávat věci. No jasně, že jsem to hned zkoušela, otevírala a zavírala. Ti mí bambulové si mysleli, že mám z hradu radost. Vůbec jim nedošlo, že jsem prostě jen zodpovědná a když oni nevyzkoušeli, jestli je všechno dobře smontované, já to musím udělat za ně. Ale myslím, že je to báječná věc. Hraček mám hromadu (asi si je nechám brzo spočítat) a už jsem fakt nevěděla kam s nimi.
 

Čtvrtá stolička

ze dne 30. července 2005 | Mám 1 rok, 3 měsíce a 2 dny
Moje zoubky
Moje zoubky
Jak říká taťka - už mám zubů plnou hubu. Mi se to moc nelíbí, protože nemám hubu a mám zoubky, ale když jsem se snažila protestovat, zase ze mně jako obvykle vyšlo jen nějaké "a budu tata baloduééé" a nikdo mě fakt nebral vážně. Na každý pád se mikonečně prořezala dlouho očekávaná čtvrtá stolička. Fotodokumentaci přikládám a jak se zdá, další zuby na sebe nenechají dlouho čekat.
 

Druhé Vánoce

ze dne 24. července 2005 | Mám 1 rok, 2 měsíce a 26 dnů
Vánoční dárek
Vánoční dárek
Ráda cestuji a toto léto jsem jela do Bechyně. A jasně, že jsem projela okolí - hrady a zámky, znáte to. Mrkla jsem na Jindřichův Hradec, do Českého Krumlova, do Třeboně, na Zvíkov a spoustu dalších míst. Musím napsat, že to byl báječný oraz - spousta prostoru pro dovádění. No a v Bechyni, v jedné malé části u řeky jsem zažila své druhé Vánoce. Za jednoho parného večera, šel průvod lidí v čepicích, rukavicích, zimních bundách, děti tahali na sáních, nesli si lyže. Někdo nesl nazdobený stromeček, jiný zase mísu s bramborovým salátem, další cukroví, no prostě, když jsem to viděla, snažila jsem se zjistit, jestli nehlásili hromadný útěk z blázince. Ale asi ne. Na náměstíčku před hospodou pak začali slavit, zpívat koledy a rozdávat dárky. A protože jsem jela zrovna kolem, dostala jsem kromě perníčků i sluneční brýle, jak můžete vidět na obrázku. Docela prča. Jak se zdá, Vánoce nejsou žádnou vzácností. Nevím, proč naši z toho dělají takovou vzácnost. Ale už se těším na ty další, na ty pravé.
 

Nový kočárek

ze dne 22. července 2005 | Mám 1 rok, 2 měsíce a 24 dnů
Siesta před další cestou
Siesta před další cestou
Ten starý je ještě dobrý, jezdí dopředu i dozadu, ale prostě jsem dneska dostala nový kočárek. Je lehčí, barevnější, sportovnější, skladnější, no prostě báječný. Alespoň tak se musím tvářit, abych našim nezkazila radost. Stejně ale raději chodím po svých - není to taková nuda jako v kočárku. Ještě jsem se nezmínila, že jsem úchyl na PET láhve. Ale nesmíte mě hned odsuzovat. Ony si tak pěkně stojí vedle koše, ani se nepohnou, jsou takové akorát, jen je sebrat a hrát si. Takže když jdu kolem nějaké flašky potřetí, prostě neodolám, popadnu ji a tahám ji, kde se dá. Nejraději mám, když mám flašky dvě, protože mám dvě ručičky. Na a na flaškách jsou takové ty uzávěry. Zatím byli všichni v klidu a návštěvám říkali - nebojte, to nerozlije. Je to zavřené. Jenže já nejsem žádné ořezávátko. Pěkně jsem koukala, jak to dělají, aby se ta věc nahoře dala pryč. Takže dneska, po několikadenním úsilí můžu prohlásit - dokázala jsem to. Uzávěr padl a všichni zůstali paf.
 

První diplom

ze dne 25. června 2005 | Mám 1 rok, 1 měsíc a 28 dnů
O plavání jsem už párkrát psala. No a dneska jsem měla poslední hodinu. Všem jsem předvedla, jak to pěkně umím a na závěr jsem dostala opravdický diplom - že jsem absolvovala kurs. Mám ho doma založený a často se na něj chodím dívat. No, nedivte se - první diplom...
 

Slunečnicové brikety

Přihlášení



Zapomenuté heslo

Poslední fotky

Oblíbená hračka-hřeben
Ségra čte

Poslední vzkazy

Michal Hale - [Deníček Alenky ]
Jiřina1 - [syn ]
Dominik - [Mrg.dominik voksa ]
táta - [tak jde čas ]
máma, táta - [tak jde čas ]
petra - [Frantinka ]
Maminka a Tatínek - [Můj deníček ]
Taťka - [Adélčin občasník ]
Taťka - [Adélčin občasník ]
maminka - [Naše milovaná ADELINKA!!!!!! ]

© Doktororonline.cz | Reklama