Doktoronline.cz - vše o zdraví a pro zdraví.


www.doktoronline.cz

Deníčky

Adélčin občasník

28. dubna 2004
15 roků, 5 měsíců a 18 dnů

Svátek

ze dne 1. září 2006 | Mám 2 roky, 4 měsíce a 4 dny
Pusa tetě Páji
Pusa tetě Páji
Narodit se můžeme, jmenovat se musíme. Takže jsem oslavila další svátek a pozvala jsem hromadu hostů. Ta hromada hostů donesla hromada dárků a to je to, co jsem chtěla za včeho nejvíce. Vybrala jsem dárečky a hosty jsem nechala na starost mámě a tátovi. Možná jste zvědaví, co jsem dostala: autobus, velké povlečení na velkou postel (toho jsem se nemohla nabažit a pořád jsem si do něj lehala). Hračky, knížku. Prostě hromadu dárečků.
 

Písmena

ze dne 22. srpna 2006 | Mám 2 roky, 3 měsíce a 25 dnů
Po číslech jsou na řadě písmenka
Po číslech jsou na řadě písmenka
Počítání mi jde už dlouho. O tom jsem určitě psala. No a tak přede dvěmi měsíci mi čísla přestala stačit a pustila jsem se do písmenek. Dostala jsem takovou báječnou skládačku (můžete se mrknout na fotku). A protože jsem holka zvědavá, chtěla jsem vědět, co je to a támhle to a jaké je tohle písmenko. Postupně jsem se naučila pár písmenek, která bezpečně poznám. Neomylně umím A, O, E, I, P, S, Y(psilon), B, L, M si trošku pletu s N, V. A postupně se učím další. Už jsem přečetla i nápis na nějakém obchodě, před kterým jsme se s tátou poflakovali, když jsme čekali na maminku. Už umím obsluhovat výtah, takže když mi máma řekne, Adélko, jedeme do pětky, zmáčknu správný knoflík a jedeme. A stejně tak mi stačí říct, že jdeme do přízemí. To vím, že je P. Tak jen doufám, že si brzo přečtu nějakou báječnou knížku, protože knížky mě fakt hrozně móóóc baví.
 

Zubní karta

ze dne 17. července 2006 | Mám 2 roky, 2 měsíce a 19 dnů
Pravidelné čištění zoubků
Pravidelné čištění zoubků
Zubní karta je něco, co mi dneska založili. Nevím sice, jak se to dělá, jak a kam se vlastně zakládá, ale pro mne to znamenalo zase další návštěvu paní doktorky. Co mi posledně po návštěvě doktora trhali mandle, což docela hodně bolelo, mám jistou nedůvěru v lékaře. Takže když jsem viděla u paní doktorky to podivné křeslo, a ty ještě podivnější nástroje, začala jsem se bránit. Představa, nač jsou kleště, háky, dláta a další podivnosti, mě docela vystrašila. Kdo chodí rád k zubaři, ať teď zvedne ruku... Naštěstí mučení v podobě sezení v křesle a koukání do tlamičky netrvalo dlouho. Zoubky mám prý v pořádku (bodejď by ne, když si je od samého začátku poctivě, dvakrát denně čistím).
 

Sbohem, postýlko

ze dne 15. července 2006 | Mám 2 roky, 2 měsíce a 17 dnů
Ve velké posteli
Ve velké posteli
Dodneška jsem spinkala v postýlce. S mámou a tátou v jednom pokoji. Říkají tomu ložnice, ale měla by to asi být ležnice, když se tam leží, ne? Jenže zatímco já rostu jako z vody, postýlka ne a ne se tomu přizpůsobit. Zkrátka, byla mi už docela těsná. Nic pro holčičku s takovým rozletem, jako jsem já. Takže dneska mi naši ustlali v mém pokojíčku, kde mám už od narození připravenou velikááánskou postel, i taťka se tam vejde. Docela jsem se těšila. Zase něco nového a pravdou je, že tady mám konečně opravdové pohodlí. Další výhodou je, že spím společně se svými hračkami, takže se konečně dovím, co dělá večer míša a jestli kašpárek nemastí karty s panenkami. No a nesmím zapomenout na to, že si můžu z postýlky odejít kdy chci a nemusím potupně čekat a volat, ať už mě konečně vytáhnou ven. První večer jsem to párkrát zkusila a došla za našima do obýváku, ale moc nadšeně se netvářili. Nepomohl ani můj nejmilejší úsměv. Takže druhý večer jsem si dala říct a zodpovědně jsem spinkala. Postýlku mi rozebrali a tak mám za sebou jednu príma etapu mého báječného života. Ani nevím, proč tak najednou. Možná se lekli, když jsem jim u babičky Alenky ukázala, jak hezky umím z postýlky vylézt a nespadnout při tom.
 

Jak troubí slon

ze dne 11. července 2006 | Mám 2 roky, 2 měsíce a 13 dnů
V zimě jsem mívala občas rýmu. Je to dost protivná věc, kdy vám teče z nosíku, nemůžete pořádně baštit, pořádně pít a v noci chrchláte, dusíte se a nemůžete spát. Dostávala jsem kapky do nosu (někdy mi to nevadí, ale někdy nechci, ať mi někdo do nosu něco stříká). Píšu to proto, že teď mám zase rýmu. Já vím, že je to divné – venku je pořádné horko a mi teče z nosu, ale jsem vodomilec a z vody mě jen tak nedostanete. A tuším, že to stojí v pozadí mého nachlazení. Máma se mě snažila naučit smrkat. Troubit jako slon, ale není to tak snadné. Jí se to ukazuje, když už to umí... Ale začala jsem se snažit a první úspěšné pokusy mám za sebou. Troubím jako slon! A musím uznat, že to ucpanému nosíku docela pomáhá.
 

Nemocný dudánek

ze dne 7. června 2006 | Mám 2 roky, 1 měsíc a 10 dnů
Usnu bez dudlíku a kdekoliv
Usnu bez dudlíku a kdekoliv
Poslední dobou je toho docela dost. Nejprve mě ostříhali, pak mi sebrali plínky (dostávám je jen na noc a na cestu do auta). No a teď mi onemocněl dudánek. Řeknu vám, že je to báječný pocit usínat s dudánkem. Lehce ho požmoulat po patře a čekat, až se propadnu do báječné nicoty. A ještě báječnější je, když ráno otevřete oči, zkontrolujete, že je vše na svém místě, párkrát podudáte a ještě si na chvilku zchrupnete. Na noc jsem zkrátka dudánka chtěla. Bez něj ani ránu. Dneska se však stala strašná věc. Odpoledne dudánek onemocněl. Úplně mu zmizela špička, která se právě nejvíce dudlá. Naši mi vysvětlili, že dudánek je moc nemocný (naznačili něco o panu doktorovi), takže mi nezbylo, než se s tím smířit. Ještě bych se mohla nakazit. Večer jsem se ještě přeptala, jak to s ním vypadá. Táta mi ukázal, že je pořád nemocný. Povzdechla jsem si a do pěti minut jsem usnula jako špalek i bez něj. Druhý den jsem se už ani neptala. Snad, až se jednou dudánek uzdraví, přinese mi ho táta do postýlky. Život bez dudánka je stejně zajímavý jako dříve.
 

Plínky už nepotřebuji

ze dne 1. června 2006 | Mám 2 roky, 1 měsíc a 4 dny
Poprvé na dospěláckém záchodě
Poprvé na dospěláckém záchodě
Přišlo to náhle. Prostě jsme se domluvili a dneska jsem poprvé dostala obyčejné kalhotky, žádnou plínku. Už taky bylo načase. Kaká hlásím už pěknou dobu a poctivě chodím na nočníček. Musím uznat, že být bez plínky je mnohem lepší. Mezi nožičkama se vám pořád nebambelá takové to baňaté, můžete docela lépe běhat a dovádět. Akorát si musíte dát pozor, abyste se nezapomněli, třeba když si hrajete. Do plínky to bylo pěkně jednoduché. A taky je problém, když není po ruce zrovna nočník. Naučila jsem se tak dělat kaká do travičky. A když jsem na návštěvě u babičky, nezbývá, než zajít na opravdický záchod, úplně jako dospělácká holka.
 

Měla babka

ze dne 31. května 2006 | Mám 2 roky, 1 měsíc a 3 dny
To je můj tank
To je můj tank
Měla babka, čtyři jabka a dědoušek jenom dvě. Jestli neznáte tuhle odrhovačku tak si řekněte. Na požádání ráda každému předvedu co to je ta správná "Nedělní chvilka poezie". Tak dlouho jsem nacvičovala s babičkou Liduškou a mamkou, že to teď nemůžu dostat z hlavičky. A tak zkouším další kousky - Prší, prší, jen se leje nebo Mámo, táto, v komoře je myš. Akorát nevím, proč jsou všichni nadšení z takové primitivní odrhovačky a nenaučí mě třeba kousek z Máchova Máje... Aby to nebylo jen o poezii, mrkněte na mou novou pozorovatelnu. Vydržela jen jeden den. Pak jsem ji rozsedla (něco je špatně - buď nějaký zmetek, nebo se budu muset poradit se svým dietologem).
 

A zase jsem ostříhaná

ze dne 30. května 2006 | Mám 2 roky, 1 měsíc a 2 dny
A už je to jasné. Naši chtěli kluka místo holky. Proč by mě jinak stříhali pořád na kluka? Jiné holčičky mají culíky a já jsem pořád nakrátko. Ještě, že mi nechali náušnice. Ani to lízátko od paní kadeřnice mě už neuchlácholí. Jestli mě budou brát pořád takhle nakrátko, tak si brzo nechám vlasy nabarvit na zeleno a budou to mít...
 

Oslava dne maminek

ze dne 14. května 2006 | Mám 2 roky a 16 dnů
Nepříjemná situace
Nepříjemná situace
Den maminek začal jako z akčního filmu. Ve 2 hodiny ráno mi bylo pěkně těžko. Kroutila jsem v postýlce, převalovala až... Upozorňuji, že následující řádky jsou obscénní, nevhodné pro citlivé povahy a mohou obsahovat informace, které běžně ve společenské konverzaci nezazní. Ale my miminka na to moc nedáme a říkáme si, co chceme. ...jsem hodila parádní tyčku. Natřikrát. To byl cvrkot. Máma s tátou začali pobíhat, čistit, mě odnesli do vany, kde mě táta znovu okoupal. Normálka bojový poplach. Abych to zkrátila. Blila jsem pak co čtvrt hodiny, postupně jsem ty časy prodlužovala ale i tak jsem blila ještě 10 krát. Taťka mě hlídal, protože mamka měla stejný problém jako já. Blití mi nedělá problém. Prostě si tiše ulevím. Takovi jsem řekla "dobrý" vždycky, když jsem skončila, akorát mi držel hlavičku nad kýblem. Ale jinak to byla pohoda, žádný důvod k panice. Ne že bych si to chtěla večer zase zopáknout. A celý den byl takový divný. Mamka se léčila, taťka vypadal přešle a mě trápili hladem. Ještě že jsme mamce popřáli už včera...
 

Slunečnicové brikety

Přihlášení



Zapomenuté heslo

Poslední fotky

Oblíbená hračka-hřeben
Ségra čte

Poslední vzkazy

Michal Hale - [Deníček Alenky ]
Jiřina1 - [syn ]
Dominik - [Mrg.dominik voksa ]
táta - [tak jde čas ]
máma, táta - [tak jde čas ]
petra - [Frantinka ]
Maminka a Tatínek - [Můj deníček ]
Taťka - [Adélčin občasník ]
Taťka - [Adélčin občasník ]
maminka - [Naše milovaná ADELINKA!!!!!! ]

© Doktororonline.cz | Reklama