Doktoronline.cz - vše o zdraví a pro zdraví.


www.doktoronline.cz

Deníčky

Adélčin občasník

28. dubna 2004
15 roků, 7 měsíců a 18 dnů

Jmenuji se Adélka

ze dne 14. října 2004 | Mám 5 měsíců a 16 dnů
Má oblíbená panenka
Má oblíbená panenka
Jak jistě všichni víte, jmenuji se Adélka.
Včera jsem se dověděla, co vlastně toto jméno znamená:
jméno původu germánského je zkrácenou podobou Adelhaid nebo Adalhain. Význam jména je ušlechtilá bytost, vznešených způsobů, vznešené postavy.
Řeknu vám, je to pěkný pech. Co když budu malá a tlustá? To přece k mému jménu nepůjde. Z toho všeho vyplývá, že se musím snažit, abych dostála svému jménu. Ode dneška žádné zbytečné přejídání a co nejdříve začnu pravidelně cvičit. Nehodlám tedy být vyhublá anorektička, ale trocha péče o tělo nikomu určitě neublíží... Mamča mě zasvětí do tajů cviků tělu prospěšných a taťka bude vyučovat správné držení těla. A budou mít co si zaslouží...
 

Poprvé plavu

ze dne 1. října 2004 | Mám 5 měsíců a 3 dny
Poprvé v bazéně
Poprvé v bazéně
Dnes jsem byla poprvé v životě na opravdickém bazéně a poprvé v životě jsem plavala (pokud nepočítám to pohodové plaváníčko u mámy v bříšku). Mamka i taťka se na to šli podívat a trošku, ale jen trošinku mi pomáhali. Naskočila jsem do rozjetého rychlíku, takže ostatní mimina už mají nějakou tu lekci za sebou, ale zdá se, že je hravě doženu. Některá mimina vodu nerada - řvala, jako by jim pálili chodidla. To ale není můj případ. Voda je fajn, stačily jsme se skamarádit. Kopu nožičkama, pěkně si lehám na vodu a kdyby mne táta nedržel, všem bych ukázala, jak se plavou prsa. Jednou mne ale neudrží a všechny okolo pěkně ohromím. Už se těším na další koupačku. Bazén je lepší něž vana u nás doma. Trénujte suchaři - rodí se nová mistryně v plavání...
 

A zase narozeniny

ze dne 28. září 2004 | Mám 5 měsíců
Tedy - ne tak docela. Ty skutečné narozeniny budu mít až v příštím roce, ale hlavně mamka si myslí, že u malých miminek se slaví každý měsíc. Mi to neva a taťka oslavuje rád, takže když chtějí... O zoubcích jsem psala už včera. Vážím 8 kg, takže naši říkají, že se pronesu. Co to znamená, to ale nevím. V pohodě si nacpu do pusy i nožičku. Tak jsem ohebná. Už jsem se naučila dělat sklapovačky, takže zvedám hlavičku i nožičky. A nepomáhám si rukama, to si nemyslete. Zkouším kombinace různých slabik, ale pokaždé mi z toho vyjde něco jiného. Alespoň mají okolo radost, jak pěkně žvatlám. Usínám okolo 9 večer a v pohodě spím celou noc. Jen se občas vzbudím na baštu, protože ve spánku jednomu pěkně vyhládne.
Chystám se na sezení - už se přitahuji na hrazdičce. Někdy mne totiž nebaví jen tak ležet. Jsem zvědavá holka a chci vidět, co se děje okolo.
 

První zoubky

ze dne 27. září 2004 | Mám 4 měsíce a 30 dnů
Moje první zoubky
Moje první zoubky
Dnes mamča konečně objevila mé první zoubky (trvalo jí to tedy pěkně dlouho). Jsou dva (nejsem přece žádná troškařka) a mám je dole. Zoubky mám venku už nějakou dobu, ale mamča je našla teprve dnes. To bylo radosti (mohla se z toho pominout). Prý jí dá taťka na šaty (to jsem tedy zvědavá). Schovávala jsem je docela dlouho, protože jsem nevěděla, co to v té pusině mám. Takže když mi mamka propátrávala pusinku, vtipně jsem ty dvě tvrdé věci dole překryla jazýčkem. Tahle taktika vydržela docela dlouho. Nebýt toho, že jsem byla unavená a zapomněla jsem na jazýček, nevím, nevím, kdy by to našli... Už je ale schovávat nebudu. Už vím, že to jsou zuby, a mamka mi vysvětlila, že zuby jsou někdy celkem fajn. Dá se s nimi kousat, což mamka ocení, zvláště když mne kojí.
 

Znojemské vinobraní

ze dne 18. září 2004 | Mám 4 měsíce a 21 dnů
Už mi vysvětlili, co je burčák
Už mi vysvětlili, co je burčák
Znojmo je móc krásné, takže není divu, že jsem vyrazila i na znojemské vinobraní. Co vám budu povídat - počasí nádherné, spousta atrakcí, burčák tekl proudem. Viděla jsem rytíře, průvody, spousty lidí a dostala jsem hromadu věcí. Od babičky, tetiček a našich. Tak vám všem moc díky. Do dneška jsem nevěděla, co to burčák vlastně je, ale naši sousedi, kteří se i s Vendulkou v bříšku přišli také podívat, mi vše vysvětlili. Však je to vidět na fotce, kterou táta pohotově pořídil. A mamka mi burčák dala ochutnat ve svém mlíčku. Dobrota. Za rok jedu znovu. A nenechám se ošulit žádným jablečným moštem!
 

Fandím našim hokejistům

ze dne 7. září 2004 | Mám 4 měsíce a 10 dnů
Fandíme hokejistům
Fandíme hokejistům
I když jsem holka, neznamená to, že se mi nemůže líbit hokej. Jsem velká fanynka. Moc se mi líbí, jak se na ledě míhají sem a tam. Pořád se tam něco děje a to já ráda. Takže jsem fandila i našim hokejistům na letošním světovém poháru. Dokonce jsem vstávala na baštu zrovna na noční zápas s Kanadou. Nakonec jsme prohráli, ale nezaujatě prohlašuji - byli jsme nejlepší a našim hokejistům bych dala i pusu. Na fotce jasně vidíte, že hokej má občas přednost i před šmajchlováním s mámou.
 

Zase o měsíc starší…

ze dne 28. srpna 2004 | Mám 4 měsíce
Úsměv č. 6
Úsměv č. 6
Dnes mám narozeniny. Mamka s taťkou to náležitě oslavili. Se mnou bohužel nepočítali. Co se dá dělat. Snad příště… Takže Vám napíšu, co všechno umím, co nového jsem se naučila. Tak především jsem už dávno zjistila, že je celkem buřt, jestli zlobím nebo ne. A protože zlobit je v podstatě namáhavé, jsem hodná, jak jen to jde. V kočárku je to pohoda, protože se pořád kolem něco míhá, takže je opravdu na co koukat, když zrovna nespím. Už jsem plynule zvládla techniku překulení se na bříško. Je to celkem psina. Když to udělám, naši ke mně vždycky hned vystartují. Mamka jako raketa, taťka jako ztepilý invalida. Mám už na ně fintu. Pěkně si vyčíhnu, kdy se nedívají a naprosto nepočítají s tím, že se pohnu, a pak šup - a jsem na bříšku. Můj osobní rekord je 0,25 sekundy ze zádíček na bříško. Pak ještě stojí za zmínku další rekord - 3,8 sekundy na bříšku a už jsem si ublinkla. Když už jsem na bříšku, pěkně si lebedím a koukám, co se děje kolem. Je to úplně jiný pohled na svět, tak se nedivte, že mne to tak baví. Dále jsem zjistila, že všechno, co jde chytit do rukou, se dá samozřejmě také nacpat do pusy. Už tam cpu všechno - od chlupaté deky (nechápu, proč mi ji dávají, když to není vůbec k jídlu) po hračky. A když mi všechno seberou, nacpu si do pusy alespoň ručičky. Pusa rozhodně nesmí zahálet. Na posledním vážení a měření jsem měla 7,30 kg a 68 cm. Jsem celkem kus, ne? Žádný tlouštík. Už jsem si všimla, že se za mnou kluci otáčejí… Zkouším napodobit mamku s taťkou i v těch zvucích, co pořád vydávají. Už jsem zvládla brrm brrrm, vrrrm, agóój už umím dávno. Mám za sebou mnohem více pokusů. Zkoušela jsem například říct, že chci, ať si mnou teď hned někdo jde hrát. Jenže mi nerozuměli, protože jako obvykle nic neudělali. Takže tuším, že mi to moc nejde. Zjistila jsem, že mám super dědu Ivoše. Ne, že by snad ostatní nebyli super, ale dědu jsem si naprosto omotala kolem prstu. Stačí jeden bezzubý úsměv a je naprosto můj. A když se zasměji nahlas, jak to umím jen já, doslova roztává před očima. Od minula mi celkem porostly vlásky. Na fotkách se vám asi bude zdát, že jich mám stejně jako ve dvou měsících, ale mamka mi vyčesávala lupy a vlasy mi celkem slezly. Už mi zase narostly. A málem bych zapomněla. Večer dostávám kromě mámina mlíčka ještě mlíčko z flašky. A protože mamka s tím nějak pořád vrtí, snažím se už lahvičku držet sama. A docela jsem úspěšná. Jak sami vidíte, už toho umím dost a doufám, že vás do příštího měsíce pěkně překvapím.
 

Teta Renáta

ze dne 27. srpna 2004 | Mám 3 měsíce a 30 dnů
S tetou Renátou
S tetou Renátou
Rozhodla jsem se, že vám postupně představím všechny své blízké. Někteří kverulanti možná namítnou, že to dělám jen proto, aby tady bylo více fotek se mnou, ale to není pravda. Veřejně prohlašuji, že chci pouze představit ty, které mám ráda. Za to, že se chtějí fotit zásadně se mnou, za to už nemohu. A tohle je teta Renáta. Sluší nám to spolu, že?
 

Rostu a rostu ...

ze dne 10. srpna 2004 | Mám 3 měsíce a 13 dnů
S kamarádkou Terezkou
S kamarádkou Terezkou
Dneska u nás byla na návštěvě moje kamarádka z porodnice. Narodila se o půl dne později a jmenuje se Terezka. Už jsem ji přerostla, takže ji zanedlouho budu chránit, protože to se přece dělá. A tady máte naši společnou fotku.
 

Tři měsíce, to je věk...

ze dne 28. července 2004 | Mám 3 měsíce
Radost ze života
Radost ze života
Čas letí a já jsem větší a větší. A pěkně si broukám, jak je hezky na světě. Od první zkušenosti na bříšku uběhlo pár dní, takže dnes už na chvilku zvednu hlavičku. Zjistila jsem totiž, že svět je daleko zajímavější, když se na něj dívám s hlavičkou nahoru. A zatím mi to moc nejde. Asi slabé svaly. Do příštího měsíce zkusím více posilovat a určitě mi to půjde lépe. Mamka je nadšená (a taťka s ní), že se umím posadit. No znáte to - určitě jste to taky dělali, když jste byli velcí jako já. To vás někdo chytne za ručičky a přitáhne vás do sedu. Je to zajímavá změna. Vážím 6,3 kg a měřím 66 cm. Některé oblečky jsem už dávno vyřadila ze šatníku a všichni koukají, jak jsem velká. No nevím. Když se podívám na mamku s taťkou, tak zase tak velká nejsem...
 

Slunečnicové brikety

Přihlášení



Zapomenuté heslo

Poslední fotky

Oblíbená hračka-hřeben
Ségra čte

Poslední vzkazy

LUC - [Deníček Alenky ]
JOSIANA - [Deníček Alenky ]
LUC - [Deníček Alenky ]
JOSIANA - [Deníček Alenky ]
Pavla - [Deníček Alenky ]
petr - [Deníček Alenky ]
JOSIANA - [Deníček Alenky ]
JOSIANA - [Deníček Alenky ]
alain - [Deníček Alenky ]
petr - [Deníček Alenky ]

© Doktororonline.cz | Reklama