
Doktoronline.cz - vše o zdraví a pro zdraví.
Jako „hodný“ cholesterol se označuje ten, který je přenášen na lipoproteinech o vysoké hustotě – anglicky se jim říká „High Density Lipoproteins“ a odtud pochází zkratka HDL cholesterol. Tyto lipoproteiny pomáhají odstraňovat cholesterol z krve, odplouvá zpět do jater, kde se z velké části přeměňuje na žlučové kyseliny a odchází z organismu tím nejpřirozenějším způsobem.
Většina tuků, které denně konzumujeme (olej, máslo, mléčné produkty), se skládá právě z triglyceridů, které představují energetickou rezervu organismu a palivo pro svaly. Na rozdíl od cholesterolu vyrábějí energii a tělem nespotřebované se usazují v tukových tkáních. Proto jsou také jedním z koronárních rizikových faktorů.
V posledních letech se provádí takzvaný lipidový profil pacienta. Nemá jen určit hladinu LDL cholesterolu jako dříve, ale zároveň i celkové množství, hodnoty HDL cholesterolu a množství triglyceridů v krvi.
Bez cholesterolu by v buňkách mozku a nervového systému docházelo k osudovým zkratům. Bez cholesterolu by ale nebyla možná ani tvorba žlučových kyselin, bez nichž se neobejdeme při trávení potravy, a bez něj bychom se nemohli ani rozmnožovat, protože stojí u zrodu pohlavních a jiných hormonů.
Hodnota cholesterolu, kterou je třeba sledovat, se mění podle zdravotního stavu pacienta. Maximální pozornost cholesterolu musí věnovat pacienti, kteří mají problém s artériemi přivádějícími krev do srdce (koronární nemoci srdce), do nohou a do mozku. Cholesterol si musí hlídat diabetici.
Ukládáním tukových látek v tepnách se vnitřní průměr artérií zmenšuje a tím se zmenšuje i průtok krve. Právě kvůli nedostatečnému průtoku krve a přítomnosti velkého množství cholesterolu v žilních stěnách dochází ke kumulaci tuku a jiných látek, což je pro zdraví artérií nebezpečné (kornatění tepen). Takový proces zvyšuje nebezpečí vzniku krevních sraženin, což může vést k ucpání artérií, které dopravují krev do mozku nebo do srdce (mozková mrtvice, srdeční infarkt).
Ateroskleróza může vznikat a rozvíjet se v kterékoliv části našeho cévního řečiště, a většinou – protože jde o tzv. systémové onemocnění – také skutečně bývá postiženo hned několik jeho oblastí. Zvláště nebezpečný je stav, kdy jsou aterosklerózou postiženy věnčité čili koronární tepny, jejichž úkolem je zásobovat srdeční sval (myokard). Pokud totiž nemá dostatek krve ke své práci tento centrální orgán našeho krevního oběhu, nemají ho brzy ani ostatní tkáně a orgány.
Zejména muži, v jejichž rodině se vyskytly náhlé srdeční příhody nebo infarkty (u mužů před 55. rokem věku, u žen před 65. rokem), jsou vystaveni riziku podobných potíží.
Vyhýbat se je třeba stravě s vysokým obsahem cholesterolu – máslo, sušenky a sladkosti, smetana, zralé sýry, tučné maso a zejména vaječné žloutky (jediný žloutek obsahuje 300-400 mg cholesterolu).
Když mají rodiče nebo prarodiče potíže s cholesterolem nebo trpí nějakým srdečně-cévním onemocněním, dá se předpokládat, že i jejich potomek bude více ohrožen. Proto by se u dítěte z rizikové rodiny měla průběžně provádět preventivní vyšetření na hladinu cholesterolu.
Pokud se zvýšený cholesterol prokáže, je nutné zahájit nízkocholesterolovou dietu. Dietní opatření zařazujte do jídelníčku nejdříve od dvou let věku dítěte ( u nejohroženějších dětí) a po poradě s odborníkem.
Dbejte na to, aby strava byla pestrá a obsahovala dostatek ovoce a zeleniny (400 gramů denně), celozrnného pečiva, nízkotučných mléčných výrobků, ryb a bílého masa. Dítě by nemělo přibývat na váze, aniž by vyrostlo.
Hlídejte spotřebu soli, vyvarujte se masových výrobků, u kterých nemůžete odhadnout tuky a sůl, jako jsou paštiky, sekaná, párky, uzeniny.
Léky na snížení cholesterolu se dětem předepisují jen výjimečně. První výsledky se po úpravě životosprávy objeví zhruba za tři měsíce.