Zdravé cévy – půl zdraví

Cholesterol se podařilo objevit už před více než 200 lety ve žlučových kamenech, které mu také daly jeho jméno: cholé totiž znamená žluč. Přesto je ale cholesterol v mnohém dodnes tajemný. Teprve na začátku minulého století mu byl přiznán status nedílné součásti každé živé buňky, a jen postupně se dařilo odkrývat neblahé účinky jeho nadbytečného množství na vnitřní stěny našich tepen.

Nepřítel cév

Cholesterol není pro tělo nic jedovatého nebo nepřirozeného. Je to živočišný tuk, který je stavebním kamenem většiny struktur v tělních buňkách. Organismus z něj navíc připravuje zejména v období růstu řadu hormonů a dalších látek potřebných pro normální fungování metabolismu. Je-li ho však v těle nadbytek, ukládá se v cévách a způsobuje jejich kornatění (aterosklerózu). Cholesterol je nepřítelem krevních cév, příčinou srdečního infarktu a mozkové mrtvice, které přicházejí, které přicházejí jako důsledek aterosklerózy.

Hodný a zlý cholesterol

Cholesterol putuje v našem organismu pomocí lipoproteinů. Zlý cholesterol je ten, který je vázán na lipoproteiny o nízké hustotě – v angličtině se jim říká „Low Density Lipoproteins“ (ve zkratce LDL). Proto lékaři hovoří o LDL cholesterolu. Čím vyšší je koncentrace LDL cholesterolu, tím vyšší je i riziko aterosklerózy a jejích cévních a srdečních komplikací, protože právě LDL cholesterol se ukládá na stěnách našich tepen.

Jako „hodný“ cholesterol se označuje ten, který je přenášen na lipoproteinech o vysoké hustotě – anglicky se jim říká „High Density Lipoproteins“ a odtud pochází zkratka HDL cholesterol. Tyto lipoproteiny pomáhají odstraňovat cholesterol z krve, odplouvá zpět do jater, kde se z velké části přeměňuje na žlučové kyseliny a odchází z organismu tím nejpřirozenějším způsobem.

Nebezpečné jsou i triglyceridy

Cholesterol není jediným tukem v krvi. Také triglyceridy jsou tuky, které vznikají ze stravy jak živočišného, tak i rostlinného původu.

Většina tuků, které denně konzumujeme (olej, máslo, mléčné produkty), se skládá právě z triglyceridů, které představují energetickou rezervu organismu a palivo pro svaly. Na rozdíl od cholesterolu vyrábějí energii a tělem nespotřebované se usazují v tukových tkáních. Proto jsou také jedním z koronárních rizikových faktorů.

V posledních letech se provádí takzvaný lipidový profil pacienta. Nemá jen určit hladinu LDL cholesterolu jako dříve, ale zároveň i celkové množství, hodnoty HDL cholesterolu a množství triglyceridů v krvi.

Cholesterol potřebujeme

Cholesterol je látka, kterou produkují hlavně játra a v menší míře se také do organismu dostává stravou. V rostlinných produktech chybí.

Bez cholesterolu by v buňkách mozku a nervového systému docházelo k osudovým zkratům. Bez cholesterolu by ale nebyla možná ani tvorba žlučových kyselin, bez nichž se neobejdeme při trávení potravy, a bez něj bychom se nemohli ani rozmnožovat, protože stojí u zrodu pohlavních a jiných hormonů.

Správná hladina

Člověk přichází na svět s koncentrací cholesterolu zhruba třikrát nižší, než jakou si v průběhu života nesprávnou stravou a životním stylem s nedostatkem pohybu vypěstuje. Normální koncentrace celkového cholesterolu by neměla překročit 5 mmol/l, za hraniční se považují hodnoty v rozmezí 5-6 mmol/l a za zvýšené pak koncentrace nad 6 mmol/l. Koncentrace LDL cholesterolu by měla být nižší než 3 mmol/l a koncentrace HDL naopak vyšší než 1,5 mmol/l, triglyceridy nesmí přesáhnout 2 mmol/l.

Hodnota cholesterolu, kterou je třeba sledovat, se mění podle zdravotního stavu pacienta. Maximální pozornost cholesterolu musí věnovat pacienti, kteří mají problém s artériemi přivádějícími krev do srdce (koronární nemoci srdce), do nohou a do mozku. Cholesterol si musí hlídat diabetici.

Postrach ateroskleróza

Ateroskleróza je dlouhodobý a po řadu let skrytý proces, který začíná už od raného mládí, zdaleka ne u všech však začíná ve stejné době a rozvíjí se stejně rychle a ve stejném rozsahu.

Ukládáním tukových látek v tepnách se vnitřní průměr artérií zmenšuje a tím se zmenšuje i průtok krve. Právě kvůli nedostatečnému průtoku krve a přítomnosti velkého množství cholesterolu v žilních stěnách dochází ke kumulaci tuku a jiných látek, což je pro zdraví artérií nebezpečné (kornatění tepen). Takový proces zvyšuje nebezpečí vzniku krevních sraženin, což může vést k ucpání artérií, které dopravují krev do mozku nebo do srdce (mozková mrtvice, srdeční infarkt).

Ateroskleróza může vznikat a rozvíjet se v kterékoliv části našeho cévního řečiště, a většinou – protože jde o tzv. systémové onemocnění – také skutečně bývá postiženo hned několik jeho oblastí. Zvláště nebezpečný je stav, kdy jsou aterosklerózou postiženy věnčité čili koronární tepny, jejichž úkolem je zásobovat srdeční sval (myokard). Pokud totiž nemá dostatek krve ke své práci tento centrální orgán našeho krevního oběhu, nemají ho brzy ani ostatní tkáně a orgány.

Cholesterol ohrožuje každého

Na vzniku a rozvoji aterosklerózy se kromě dědičných dispozic, věku a pohlaví (ženy jsou do menopauzy k onemocnění méně náchylné než muži, pozor na menopauzu – v tomto období je v ženském organismu méně hormonů estrogenů, které kromě jiného vyvolávají i produkci HDL cholesterolu) podílejí některé rizikové faktory. V kombinaci s vysokým krevním tlakem, kouřením, onemocněním cukrovkou nebo nadváhou riziko vzrůstá.

Zejména muži, v jejichž rodině se vyskytly náhlé srdeční příhody nebo infarkty (u mužů před 55. rokem věku, u žen před 65. rokem), jsou vystaveni riziku podobných potíží.

Cholesterol v jídelníčku

Odborníci doporučují věnovat daleko větší pozornost stravě bohaté na cholesterol. Příjem cholesterolu je třeba zmenšit z 300 na 200 mg denně.

Vyhýbat se je třeba stravě s vysokým obsahem cholesterolu – máslo, sušenky a sladkosti, smetana, zralé sýry, tučné maso a zejména vaječné žloutky (jediný žloutek obsahuje 300-400 mg cholesterolu).

Děti a cholesterol

V současnosti v Česku trpí zvýšeným cholesterolem asi pětina dětí. Vysoký cholesterol u dětí je mnohdy zbytečný a ve velké míře se na zvýšené hladině cholesterolu podílejí nevhodné stravovací návyky a málo pohybu.

Když mají rodiče nebo prarodiče potíže s cholesterolem nebo trpí nějakým srdečně-cévním onemocněním, dá se předpokládat, že i jejich potomek bude více ohrožen. Proto by se u dítěte z rizikové rodiny měla průběžně provádět preventivní vyšetření na hladinu cholesterolu.

Pokud se zvýšený cholesterol prokáže, je nutné zahájit nízkocholesterolovou dietu. Dietní opatření zařazujte do jídelníčku nejdříve od dvou let věku dítěte ( u nejohroženějších dětí) a po poradě s odborníkem.

Dbejte na to, aby strava byla pestrá a obsahovala dostatek ovoce a zeleniny (400 gramů denně), celozrnného pečiva, nízkotučných mléčných výrobků, ryb a bílého masa. Dítě by nemělo přibývat na váze, aniž by vyrostlo.

Hlídejte spotřebu soli, vyvarujte se masových výrobků, u kterých nemůžete odhadnout tuky a sůl, jako jsou paštiky, sekaná, párky, uzeniny.

Léky na snížení cholesterolu se dětem předepisují jen výjimečně. První výsledky se po úpravě životosprávy objeví zhruba za tři měsíce.