Děti a peníze

Ty nejmenší děti si nedělají hlavu s tím, odkud se peníze berou. Vždyť je to jednoduché, máma zajde k bankomatu a má je. Vysvětlete dítěti, že peníze jsou odměnou za práci a že různé bankovky a mince mají také různou hodnotu. Dítě nemusí mít hned vše, po čem zatouží, a tak si občas musí umět něco odepřít nebo na předmět své touhy počkat. Rozumný a trochu skromnější přístup v dětství se rozhodně vyplatí, protože zatímco na vyšší úroveň si děti v dospělosti hravě zvyknou, opak bývá podstatně horší a bolestivější. Stavět dětské sebevědomí a jeho místo v dětském kolektivu na finančních hodnotách nemá pevné kořeny ani dlouhé trvání. Hodnotným dárkem sice váš potomek na chvíli vzroste v očích svých kamarádů, ale zároveň mu také hrozí, závist a využívání od falešných kamarádů.

Cena peněz

Děti, které už umějí počítat, bychom zvolna měli seznámit se základními pravidly rodinného rozpočtu. Cílem je, aby dítě pochopilo, za co všechno platíme (nájem, telefon, spoření...) a že každý člen rodiny něco potřebuje. Princip spoření pochopí děti nejdřív kolem devátého roku, kdy už si dost dobře umějí spočítat, že několik odepřených nanuků rovná se hračka.

Kapesné by mělo sloužit drobným dětským potřebám, rodiče by neměli určovat, za co dítě kapesné utratí. Zasahovat by měli jen tehdy, když by dávalo dítě peníze na drogy nebo automaty, což u malých dětí nehrozí. Také bychom neměli dítě nutit, aby si z kapesného kupovalo věci do školy. Výdaje, které jdou z naší peněženky, by měly být zřetelně oddělené.

Velkou chybou naší doby je, že se rodiče dárky a penězi „vykupují". Nedostatek času, který s dítětem mohou trávit, vynahrazují posledními výstřelky ze světa hraček nebo techniky a stále otevřeným kapesným. Opravdový cit a rodičovská láska se však uplatit nedají.

Naučte děti hodnotě peněz. Když jim dojde kapesné, neměly by dostat další peníze. Pokud neumí vyjít s penězi, dávejte jim je jednou týdně. Některé děti mají k penězům velmi laxní vztah i po letech „kapesného", zatímco jiné mají doslova přesný přehled financí. Některé utratí peníze hned, jak je dostanou, druhé si šetří na něco konkrétního, další mají potěšení prostě „jen z toho, že mají víc". Rodiče mohou zacházení s penězi ovlivňovat podle toho, jak s nimi dítě fakticky nakládá. Spořínka mohou vést k tomu, aby si něco někdy koupil a malého marnotratníka přimět k tomu, aby si třeba dvě částky odložil a pak si koupil něco většího.

Výše kapesného

Pravidelné kapesné je velmi důležité při přípravě na pozdější život. Učí, jak s penězi vyjít i jak je spořit. Výše kapesného závisí na vašich možnostech. Podle odborníků se v první až páté třídě doporučuje 100 až 200 Kč, od šesté do deváté 200 až 300 Kč, na střední škole 300 až 600 Kč měsíčně. Názory v různých rodinách se liší a samozřejmě záleží také na počtu dětí v rodině a finančních možnostech. Důležité je domluvit se hned na začátku, k čemu bude dítěti kapesné sloužit a co mu budete hradit vy sami. Nesnažte se teenagerům dávat víc, než si můžete dovolit. Zatoužil-li váš potomek po lukrativním mobilu, může si přivydělat na brigádě. Navíc se tam naučí další užitečné věci, jako třeba podřídit se autoritě vedoucího nebo umět vyjít se spolupracovníky.

Systém kapesného pro vás znamená dodržovat jisté povinnosti: především platit včas a tehdy, kdy jste to slíbili. Z kapesného v žádném případě nedělejte výchovnou páku. Jestliže slíbíte, že výplata kapesného bude každou sobotu, měli byste slibu dostát. Dítěti byste svou „špatnou platební morálkou" nedávali dobrý příklad. Kapesné by nemělo být ani za známky ve škole ani za práci doma.

Za co utrácejí?

Holky a kluci mají rozdílný přístup k utrácení, který jim v podstatě vydrží celý život. Dívky si kupují oblečení, kosmetiku a boty, kluci své peníze raději vydají za jídlo, počítačové hry nebo CD. Téměř dvě třetiny 7 až 8etých dětí si většinou kupují sladkosti, dárky a spoří. Třetina dětí si kupuje časopisy a téměř polovina hračky. Každý desátý malý školák si kupuje CD s hudbou a každý dvacátý školák ve věku 7 až 8 let si dobíjí sám mobilní telefon.